Putin "chystá pro ukrajinský konflikt režim stealth"

25. 6. 2014

Ruský prezident Vladimir Putin oficiálně odsouhlasil, že nechá Ukrajinu na pokoji. To však neznamená, že ji nechá na pokoji také neoficiálně, míní Leonid Beršidskij.

Putin požádal ruský parlament o zrušení mandátu vyslat jednotky na Ukrajinu, který si vyžádal 1. března. Tento požadavek vedl k anexi Krymu a přivedl vztahy mezi Ruskem a Západem na bod mrazu. Měl také ekonomické důsledky, poslal rubl a ruské akcie ke dnu a omezil přístup Ruska ke globálním financím. Izolace Moskvy vytvořila na globálním trhu s cennými papíry deficit ve výši 20 miliard dolarů, který byl nahrazen jinými státy.

Poslední Putinův krok, rezignace na přímou vojenskou intervenci, způsobil růst ruských akcií a dluhopisů. Je správné předpokládat, že široké sankce proti ruským společnostem zafungovaly? Že Putin zpanikařil a vzdal se svých agresívních plánů? To je nepochybně to, co budou nyní tvrdit západní politici (zatímco nebudou moc mluvit o Krymu). Na určité úrovni to také bude pravda; Putin i západní obchodní partneři Ruska signalizovali záměr vrátit se k obchodování, jako by se nic nestalo a zapomenout na anexi.

Náhlý Putinův holubičí přístup, který přišel krátce po dalším hromadění jednotek na ukrajinské hranici, má v sobě však něco víc. Zdá se, že jde o reakci na postup ukrajinské vlády, která se zúčastnila jednání o ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině.

Na jedné straně stolu seděl Alexandr Borodaj zastupující proruské separatisty, moskevský politický konzultant, který si nyní říká premiér samozvané Doněcké lidové republiky; proruský ukrajinský politik Oleg Carjov a několik málo známých místních představitelů. Na druhé straně stolu, zdánlivě zastupující Ukrajinu, seděl ruský velvyslanec Michail Zurabov a dva kyjevští politici: Bývalý prezident Leonid Kučma a Viktor Medvědčuk, jeho bývalý personální šéf, o němž se má za to, že má blízko k Putinovi. Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová zastupující OBSE tu byla také a posvěcovala toto shromáždění.

Oficiálně Kyjev s proruskými separatisty nejedná a Moskva je nepodporuje. Předstírání, které všichni chápou, umožnilo pokrok. Separatisté přijali Porošenkovu nabídku na příměří do 27. června, kterou předtím odmítli jako trik.

Po neoficiálních konzultacích - slovo "jednání" zástupci Kyjeva nevyslovili - Putin volal Obamovi. Poté odvolal požadavek na pravomoci ohledně invaze na Ukrajinu.

To neznamená, že si Ukrajina může úlevně vydechnout. "Putin nemá v úmyslu přestat destabilizovat situaci v naší zemi", říká ukrajinský komentátor Vitalij Portnikov. "Putin si prostě přeje, aby Obama uvěřil v jeho [dobré] úmysly. Je stále přesvědčen, že v globální politice fungují pouze dva nástroje: klamání a směna".

Vzhledem k poslušnosti parlamentu může Putin získat svolení k invazi v libovolný okamžik. Kromě toho pokud je Putinovým cílem vyvést Porošenka z rovnováhy, invaze není nezbytná. Rusko už uspělo při prodlužování konfliktu, vyzbrojování povstalců a umožnilo svým občanům bojovat na straně separatistů. Tolik, pokud jde o "klam".

Ve věci "směny" se nyní začalo v Doněcku, kde Ukrajinci z obou táborů hledají kompromis. Povstalci byli pro Putina užiteční, ale v dlouhodobé perspektivě jsou nespolehliví. Kreml dává přednost spolupráci s dobře známými proruskými politiky a obchodníky na Ukrajině, kteří mají zajistit, že země neskončí v západním bloku.

Ve výsledku je nyní Putin připraven na klidnou fázi ukrajinské operace. Západ se s jeho hrou smíří - ale teprve poté, co prohlásí, že sankce vedly k úspěchu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.6. 2014