Co by bylo kapánek kontraproduktivní...

2. 6. 2014 / Marek Řezanka

Předvolební plakáty mohou být inspirativní, a to nejenom pro umělecky nadané k dokreslování tykadel.

Není to tak dávno, co se ČSSD plácla přes kapsu, aby k tváři nebohého Jana Kellera (který podle svých vlastních slov těmito plakáty nadšen nebyl) přibyl slogan: "Chceme hrát v Evropě první ligu!" Bylo již ponecháno na občanovi, jak si toto sdělení vysvětlí.

Je totiž poměrně důležité, kdo vlastně onu pomyslnou nejvyšší soutěž hraje, o jaké trofeje soutěží -- a co se děje se sestupujícími.

O uplynulém víkendu jsem na jedné z poboček České spořitelny zaznamenal jiný poutač. Netýkal se sice voleb do Evropského parlamentu, zato ovšem něco prozrazoval o té "první lize", z níž byla sociální demokracie tak nadšená. Stálo na něm černé na bílém, nebo, abychom byli přesní, bílé na černém: "Porazíme Čínu. Evropskému socialismu navzdory." Po tímto textem je podepsána společnost Erste Corporate Banking, respektive se pod ním objevuje jméno spolumajitele firmy Sigmaplast a.s., Marka Rybáře.

Ano, toto je motto těch, kteří usilují o první ligu v EU, a kteří ji navíc i hrají. Dozvíme se z něj například to, že hlavním soupeřem je Čína. Ovšem ne proto, že by byla socialistická či komunistická, ale proto, že je asociální a dravá. Abychom ji porazili, máme být minimálně stejně asociálními a dravými, říká nám plakát mezi řádky. Zároveň si povzdychne, že taková Evropa ještě úplně není, protože je údajně socialistická (to jsou asi ty nižší soutěže).

Ona ale socialistická není -- a v posledních letech představitelé mnohých jejích členských států podnikají všemožné kroky, aby nebyla ani garantem sociálního státu. Ten je likvidován například pomocí projektu známého jako fiskální pakt, který má holt někomu dopomoci k prvoligovému titulu, aby se většina týmů a hráčů pakovala někam do okresního přeboru s jednou kapsou prázdnou a druhou vysypanou.

Je škoda, že sociální demokraté nemohli tuto reklamu využít ve svůj prospěch. Ušetřili by za nic neříkající billboardy a navíc by ve zkratce ukázali, jakou Evropu rozhodně levicový volič nechce. Evropu nesolidární, Evropu, která se chce vyrovnat neoliberální Číně, jež se spolu s Ruskem řadí k tahounům stávající fáze kapitalismu.

Třeba by potom k volebním urnám přitáhli mnohem více lidí. Místo toho se většina oprávněných voličů vyhnula volebním urnám velkým obloukem. Někteří právě proto, že se obávali, že pomáhat sociálním demokratům hrát první evropskou neoliberální ligu by bylo z jejich pohledu kapánek kontraproduktivní. Až se chce napsat: nejapné.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.6. 2014