"Jsme svědky války nervů," popisuje situaci pro německý Der Spiegel Dmitrij Trenin z moskevského Carnegieho centra. Podle něj Putin nejde do války o Krym, ale naopak se domnívá, že omezenou vojenskou akcí nyní může zabránit pozdější válce skutečné. "Rusko chce zabránit krveprolití na Krymu, a tak blokuje přístupové silnice, aby zabránilo proniknout na Krym jednotkám ukrajinské armády nebo dobrovolnickým oddílům ukrajinských nacionalistů," míní Tremin. "Putin je přesvědčen, že musí jednat rychle, rozhodně a pokud je to nutné, bude dělat i rozhodnutí, která mohou být bolestivá." Ukazuje vojenskou sílu, aby si Kyjev i USA uvědomily, že se do věci nemají plést.

Z Putinova hlediska dnes západní reakce na jeho postup nejsou důležité -- Putin a Rusko byly v posledních měsících na Západě démonizováni tak důkladně, že si Putin uvědomuje, že horší už to pro něj být beztak nemůže. "Ruský obraz je na Západě tak špatný, že Kreml nemá co ztratit. Západ tím na Moskvu ztratil vliv," podotýká Tremin. "Dříve se v Moskvě před jakýmkoli rozhodnutím zamýšleli, jak bude přijato na Západě. To už neplatí. Tento postoj navíc notně posílil během olympijských her. V Rusku měl člověk dojem, že západní tisk netouží po ničem jiném, než aby se v Soči stalo něco špatného."

Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda analyzuje ústavnost Janukovyčova svržení a k jednoznačnému závěru nedochází.

Zdroj: ZDE