Samota prohlubuje chudobu

27. 2. 2014

Špatné společenské vazby poškozují lidem vyhlídky na získání zaměstnání, ničí jim a likvidují pocit pohody, argumentuje v deníku Guardian Ryan Shorthouse.

Britský ministr sociálních věcí Iain Duncan Smith má tento týden zveřejnit nová měřítka, podle nichž se bude měřit chudoba dětí. Jedním z těch měřítek a signálem chudoby by měla být nedostatečná existence společenských vazeb a sociálních sítí.

Požadavky moderního pracovního trhu, zejména na osoby s nízkými příjmy, kteří pravděpodobněji pracují na noční směny a o víkendech, jsou často v konfliktu s otevíracími hodinami veřejných služeb. Někdy je oficiální péče o děti prostě příliš nákladná. Bez podpory od příbuzných a přátel lidé mají problémy udržet se na pracovním trhu, anebo z něho i vyloženě vypadnou.

Jak dokázal nositel Nobelovy ceny psycholog Daniel Kahneman, náš pocit štěstí vzniká v nejvyšší míře na základě silných vazeb, zejména na lidi, které milujeme. Objevuje se rostoucí množství důkazů, že osoby bez takovýchto silných vazeb upadají zdravotně i fyzicky, stávají se obětí depresí, nemohou spát, mají potíže s kardiovaskulárním a imunitním systémem, předčasně podléhají demenci a předčasně umírají.

Je politováníhodné, že sociální izolace se šíří. V Británii se za poslední půlstoletí počet domácností s jediným členem zdvojnásobil. Z průzkumů využívání času vyplývá, že lidé tráví daleko více času prací a péčí o děti a omezují čas na komunitní a rekreační činnost. Asi polovina dotazovaných osob v nedávném průzkumu veřejného mínění konstatovala, že podle jejich názoru mají lidé všeobecně dnes větší pocit samoty a 11 procent z nich vyhledávalo pomoc, protože se cítilo osamoceně.

Když jde samota ruku v ruce se sociální izolací, důsledky jsou toxické. Ze začarovaného kruhu nezaměstnanosti, zadluženosti a deprese je daleko obtížnější uniknout. Politikové musejí zaměřit finanční zdroje a pozornost na takovéto lidi.

Sociální pracovníci se musejí zaměřovat nejen na sociální skupiny, které jsou nejpravděpodobněji postiženy sociálním vyloučením - na osoby s nízkými příjmy, na mladistvé matky - ale také na lidi, o nichž se zjistí, že mají nedostatečné sociální vazby. Sociální politika musí být vypracována takovým způsobem, aby umožnila žadatelům o sociální podporu lépe využívat podpory širších příbuzných. Při udělování sociálních bytů musejí komunální úřady brát v úvahu, zda má žadatel blízko příbuzné a přátele.

Silné sociální sítě jsou důležitou součástí boje proti chudobě. Důležité ale také je, aby měli lidé přístup k nejrozličnějším sociálním sítím. Charakter, tužby a možnosti jednotlivců posiluje, když jsou vystaveni nejrůznějším sociálním prostředím. Z amerického projektu Equality of Opportunity (Rovnost příležitostí) vyplývá, že dítě, které žije v rozmanitějším sociálně-ekonomickém prostředí dosáhne v dospělosti vyšší sociální mobílity. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zjistila, že děti z chudých rodin dosáhnout lepších akademických výsledků ve škole, pokud chodí do školy s dětmi z bohatších rodin. Potřebujeme inovativní myšlení, abychom byli schopni vytvořit sociálně více rozmanité instituce veřejných služeb i komunity.

Sociální izolace a samota je rostoucí problém, který podstatnou měrou přispívá k růstu chudoby. Mají-li se lidé osvobodit od chudoby, je nutno vytvářet silnější a rozmanitější společenské sítě.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.2. 2014