Modifikovaný gruzínský scénář pro Ukrajinu

1. 3. 2014 / Karel Dolejší

Rusko závazky z roku 1994 formálně uznává, z vyjádření ruských představitelů je však více než zřejmé, že fakticky Ukrajinu jako stát a Ukrajince jako národ uznávat jednoznačně odmítají. Ukrajinu označují za umělý útvar a "selhávající stát", Ukrajince za Rusy. Kromě toho Putinův hlavní projekt v třetím funkčním období, Eurasijská unie, je bez Ukrajiny neproveditelný. Ať se tedy stane cokoliv, zmíněné parametry to neovlivní.

Dosud neznámí ozbrojenci, s největší pravděpodobností průzkumníci jednotek zvláštního určení GRU, v minulých dnech infiltrovali Krym a obsadili parlament a letiště v Simferopolu a Sevastopolu. Následně z Ruska přilétly desítky bitevních vrtulníků (každý může mít na palubě až osm výsadkářů) a podle svědků až patnáct dopravních letounů Il-76. Konzervativní odhad říká, že touto cestou mohlo k zesílené brigádě námořní pěchoty v Sevastopolu přibýt dalších nejméně 2 000 příslušníků výsadkových jednotek VDV. Protože Krym je poměrně důkladně opevněn a místní proruské úřady disponují vlastními pravidelnými (Berkut) i nepravidelnými jednotkami, těžko předpokládat, že by zde nyní přítomné síly nepostačovaly k odražení jakéhokoliv pokusu ukrajinských úřadů obnovit kontrolu nad poloostrovem.

25. května proběhne na Krymu referendum, které hlasy ruské většiny přizná krymské administrativě právo samostatně sjednávat mezinárodní smlouvy. A ruská Státní duma právě pracuje na zákoně, který umožní regionům jiných států vstoupit do Ruské federace.

Jinak řečeno, Krym je nyní spolehlivě v ruských rukou, ať moskevská propaganda navenek říká cokoliv, už v nich zůstane - a Kyjev s tím nic nenadělá.

Co přijde dál a kromě toho?

Kreml nutně potřebuje přístup k Černému moři a konkrétně sevastopolskému přístavu, bezprostředně kvůli svému angažmá v Sýrii, dlouhodobě kvůli velmocenským ambicím obecně. Tuto kontrolu nyní tváří v tvář skutečnosti, že na silové posty v kyjevském "revolučním" kabinetu byli jmenováni nacionalisté až vyloženě extrémisté (šéf Pravého sektoru Jaroš se má stát hlavou zpravodajské služby), operací z konce týdne obnovil. Teď, střízlivě vzato, nemá, kam by spěchal.

Moskva nepochybně velmi stojí o průmyslové oblasti Ukrajiny v její "ruské" části, o zbrojovky, o Donbas, a bude chtít tyto regiony přičlenit stejně jako Krym - jenže to vše může počkat. Před celým světem ponížená vláda v Kyjevě zbavená ruské pomoci čelí bankrotu, Západ projevil ochotu to kompenzovat pouze částečně a především ne dost rychle. "Kabinet kamikadze" v Kyjevě podle střízlivých odhadů vydrží nejdéle rok, a to ještě jen v případě, že Západ opravdu sáhne hluboko do kapsy, v řádu týdnů.

Až bude chaos nesnesitelný, východní soused, který mu vydatně napomůže, vyhlásí, že prozápadní projekt na Ukrajině evidentně selhal a Moskva v zájmu zajištění bezpečnosti ruskojazyčného obyvatelstva nabízí Doněcku, Charkovu atd. stejný právní model, jaký použila na Krymu. Západ bude nesouhlasit a bude proti tomu protestovat.

Navzdory politické orientaci ukrajinského ministra obrany je vzhledem k jeho vojenskému vzdělání přece jen nepravděpodobné, že se vláda v Kyjevě pokusí vojensky vyhnat Rusy z Krymu. Internetem ovšem obíhají údajné emaily ukrajinských ultrapravičáků krymským Tatarům, které prý dokazují přípravu ozbrojeného útoku "sebeobrannými" černosotněnci. Pokud nejde o ruský falzifikát "odůvodňující" "preventivní" invazi, znamená to, že vláda v Kyjevě zdaleka nekontroluje všechny ozbrojené frakce a nic není vyloučeno. Ovšem cynicky řečeno, pokud ukrajinská ultrapravice zaútočí o své vůli na Krym, Moskva dostane vše, co si vždycky přála. Postřílí jich co nejvíce a propagandisticky útok využije do poslední mrtě.

Je možné, že vznikne nějaká nová kompromisní dohoda se Západem? Vyloučeno to není, ovšem v zásadě na ni Moskva přistoupí jedině proto, aby západním zemím umožnila v danou chvíli zachovat si tvář a umlčet hysterické příznivce absolutně nemyslitelné vojenské intervence. Tak jako před pár dny Západ nijak nectil kompromis s Janukovyčem, nelze očekávat od Moskvy, že dodrží, co dodržet nemusí, neboť nyní má sama navrch.

Počká si na krach "prozápadního" projektu v Kyjevě, který je ve skutečnosti militantně nacionalistickým projektem a Západ na něj má jen omezený vliv. Obere Ukrajinu region po regionu jako hrozen - a kyselé kuličky, o něž nestojí, přenechá Evropské unii.

Imbecilita eurokratů a amerických "neowilsoniánů" i zástupy užitečných idiotů napravo nalevo omlouvajících libovolný velmocenský nárok Moskvy "americkou hrozbou" jí k realizaci tohoto plánu vydatně napomohou.

Vytisknout