Výběrem ministra obrany Ukrajina možná rozhodla o svém osudu

28. 2. 2014 / Karel Dolejší

Nikdo příčetný s minimálním vhledem do ruské politiky nemohl vážně očekávat, že se Moskva beze všeho smíří se ztrátou kontroly nad Krymem. Když o tom píšu, zmíněný přístup samozřejmě nehodlám ospravedlňovat; ale ignorovat fakta, jako to zjevně dělají americký ministr zahraničí John Kerry a bohužel i německá kancléřka Angela Merkelová, přece neznamená tato fakta změnit.

Příčetná ukrajinská vláda - kdyby byla ovšem příčetnost v dnešním Kyjevě aspoň poněkud v kursu, když to zatím vypadá, že nejbližší azyl nalezla ve Lvově takřka 500 kilometrů vzdušnou čarou směrem na západ - by okamžitě po svržení Janukovyče spěchala veřejně ujistit Moskvu, že nehodlá revidovat smlouvu o pronájmu sevastopolského přístavu. Ať už by se pak ze strany Kremlu stalo cokoliv, nikdo by nemohl říci ani popel.

Vše je ovšem jinak.

V Kyjevě kontrolovaném "domobranou" byl včera definitivně jmenován ministrem obrany admirál Ihor Teňuch, člen nacionalistické strany Svoboda.

V roce 2008 během rusko-gruzínské války Teňuch coby velitel námořnictva nařídil zablokování ruských lodí v Sevastopolu. O dva roky později jej za to prezident Janukovyč penzionoval. Admirál se poté začal politicky angažovat a 27. ledna letošního roku byl pověřen prozatímním výkonem funkce ministra národní obrany za haličské nacionalisty ze Svobody . Od včerejška je v úřadu potvrzen.

Jak už jsem uvedl výše, příčetní vědí, že některé věci je lepší neriskovat. Že pokud dojde k nejhoršímu, žádná západní mocnost, ať už teď její zástupci šeptají ukrajinským politikům do ucha cokoliv, toho pro Ukrajinu neudělá o nic více, než pro Gruzii v roce 2008. Za této situace měl být ukrajinským ministrem obrany jmenován snad už raději Vitalij Kličko, který prokázal schopnost moderovat různé zájmy a vyrovnat se s různými perspektivami, než dacan Teňuch, na nějž ruské silové struktury zareagují jako býk na rudý hadr. U něj totiž hrozí vážné riziko, že případnou krizi bude dále eskalovat až za hranici nenávratu.

Samozřejmě, vzhledem k současné atmosféře v Kyjevě bylo stěží myslitelné, aby se bývalá opozice proti Janukovyčovi Teňucha elegantně zbavila - např. jmenovala ho velvyslancem v Gruzii atp. Ale u vědomí toho, co je v sázce, to snad přece měl někdo zkusit.

Je docela možné, že právě jmenováním Teňucha do funkce ministra obrany Ukrajina fakticky rozhodla o svém neradostném osudu, který se v nejbližších týdnech také definitivně naplní.

Ukrajina
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 28.2. 2014