Víte, jaký je rozdíl mezi západní "křesťanskou" a muslimskou bankou?

27. 2. 2014

Potřebuje-li farmář půjčku od banky na zakoupení osiva, nebo podnikatel půjčku na koupi technického zařízení pro svůj podnikatelský projekt, křesťanská západní banka mu půjčku poskytne, ale farmář či podnikatel z ní bude muset splácet úroky bez ohledu na to, zda osivo vzklíčí a vyroste z něho obilí, které lze se ziskem prodat, či zda podnikatelský projekt bude úspěšný. Křesťanské bance musí věřitel splácet úroky bez ohledu na to, zda se investice podařila a přinesla zisk, anebo zda šla vniveč.

To je podle islámského práva a morálky nepřijatelné. Islámská banka poskytne podnikateli či farmáři také úvěr, ale právo na úroky bude mít jen v tom případě, zda investované peníze přinesly farmáři či podnikateli zisk. Půjčky poskytují islámské banky na základě podílu na zisku. Pokud farmář či podnikatel na základě úvěru nevydělá, banka nedostane nic. Islámská banka se tak stává podílníkem v podnikatelském projektu. Proto zkoumá podnikatelský projekt daleko bedlivěji než křesťanská banka, protože ví, že pokud bude projekt špatný, na půjčce nevydělá.

Někteří západní ekonomové nyní uvažují, že by se princip tohoto "bankovnictví šaria" měl zavést i do západoevropské a americké civilizace. Kdyby se býval dodržoval, nikdy by nedošlo v roce 2008 k bankovní krizi.

O těchto a dalších hospodářských a finančnických problémech zajímavě diskutovali ekonomové tento týden v pořadu Start the Week rozhlasové stanice BBC Radio Four, pořad je - v angličtině - stále k dispozici.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.2. 2014