Kdy započne třetí světová válka?

8. 2. 2014 / Michal Mašín

Poslední zhruba měsíc se redaktor Karel Dolejší snaží přesvědčit čtenáře o imperiálních nebo přímo agresivních choutkách Ruské federace. V článku "Viktor Suvorov: Třetí světová válka je nevyhnutelná" předvádí zajímavý logický kotrmelec, kdy v článku popisuje pocit ohrožení, do kterého jsou občané RF zřejmě falešně vmanipulováni, a na posledních třech řádcích udělá salto mortale a píše: Vidíte, sousedé? A právě proto se vás Rusko chystá napadnout. Nepíše to takto přímo, ale pouze naznačuje mezi řádky.

Pokud odhlédnu od toho, že o pravdivosti poměrně dosti informací z knih Viktora Suvorova se dá do značné míry pochybovat, nedá se pochybovat o pocitu ohrožení obyvatel RF, které vnímají, ale stejně tak se lze dobrat k tomu, že RF na žádné válce zájem nemá, nicméně se na válku musí připravovat. Žádný stát nezačne válku v období demografického poklesu a v období, kdy nejmodernější vojenské technologie ještě nepřekročily stádium prototypu.

BL přinesly informaci, že RF odmítla čínskou nabídku na spojenectví proti Japonsku. Kdo čte ruský tisk, dozví se proč. Je to tím, že jednání o Kurilských ostrovech se přesunula do pozadí a na pořadu dne je pronájem velkých rozloh půdy na dálném východě Japonsku pro zemědělské potřeby.

Rusko už má poměrně dlouho (nejméně 15 let) problém s tím, že Číňané překračují v Zabajkalí ruské hranice a pěstují tam zeleninu. V dlouhodobé perspektivě toto může vést k územním nárokům. Pronájem půdy Japonsku by způsobil, že by si sami Japonci pohlídali, aby toto území nezabrala Čína. Čína rychle zbrojí a ruská média vůbec nepochybují o tom, že je Čína v budoucnosti napadne.

Jen doufají v to, že nebudou na řadě jako první, ale že nejdříve si Čína srovná své účty nejprve s Tchaj-wanem a pak s Japonskem, což by jim dalo dostatečný čas na přípravu.

Rusové nevěří Číňanům do té míry, že jim odmítli prodat moderní bojové vrtulníky, přičemž v devadesátých letech čínské nákupy pomohly ruskému zbrojnímu průmyslu přežít. Od té doby ovšem ruský průmysl tratí díky čínské výrobě nelicencovaných kopií ruské techniky.

Na západě se v současné době hraje o Ukrajinu. Rusko si zřejmě myslelo, že Ukrajina si po nějakou dobu užije samostatnosti a pak se vrátí do lůna Ruska, proto zřejmě poněkud překvapivě zůstal Ukrajině Krymský poloostrov, který byl jinak součástí Ruska a Ukrajině ho velkoryse daroval Chruščov.

Rusko teď deklarovalo, že pokud se Ukrajina posune na západ, bude RF žádat toto území zpět, nebo Krym vytvoří samostatnou republiku. Pokud by na tento případ byla použita optika stejná jako v případě Kosova, nikdo z EU nemůže tento nárok zpochybnit, protože na Krymu tvoří většinovou část populace Rusové. Přinejmenším by tento nárok neměli zpochybňovat státy EU, které zvedly ruku pro samostatnost Kosova.

V kouřové cloně kolem Ukrajiny ovšem našemu tisku uniklo, že Ukrajina právě v této době pronajala západní pobřeží Krymu Číně a na samotné Ukrajině Čína zakoupila velké rozlohy půdy pro zajištění zemědělské produkce pro svou zemi.

Čína ovšem není jediná, kdo si takto zajišťuje zemědělskou produkci a například rovněž firmy se sídlem ve Velké Británii mají nakoupeny na Ukrajině statisíce hektarů, přestože v samotné Británii ubývají farmáři. Ovšem výhodnost produkce je vždy diktována neviditelnou rukou trhu.

EU má tedy odklonem Ukrajiny zpět na východ co ztratit a stejně tak Rusko odklonem Ukrajiny opačným směrem.

BBC včera uveřejnila fotografie bijců z demonstrací v Kyjevě. To nebyli pokojní demonstranti, to byli militanti. Tisk v ČR ovšem takové obrázky nepublikuje. Zároveň ruským tiskem prosáklo, že v Kyjevě byli nalezeni odstřelovači NATO. Proč tam byli? K tomu ještě občas proskočí zpráva, že rumunská armáda je v pohotovosti, k možné intervenci na Ukrajině. K tomu zcela nepopiratelně na jihu RF stále existuje hrozba ze strany muslimských separatistů.

Z nezaujatého pohledu se Rusové ocitli mezi mlýnskými kameny a je jen otázkou času, kdy je tyto rozdrtí. Z východu i západu jsou obklopeni zeměmi s vyšší populační hustotou a jediným způsobem, jak se udržet, je vyvinout efektivnější technologie a zvětšit populaci. Není tedy divu, že se Rusové cítí ohroženi ze všech směrů. Zároveň vědí, že nemají žádného spolehlivého spojence, který by je v klíčovém okamžiku nevypekl. Jsou sami a je známo, že i zajíc zahnaný do rohu kouše.

Pokud tedy EU chce Rusko přátelsky naladěné a spolupracující, nemělo by na něj tlačit a vymýšlet jednu boudu za druhou.

Kolem Ruska to vře a některé katastrofické scénáře v ruském tisku předpokládají, že třetí světová válka začne během Olympijských her v Soči, což samozřejmě dává smysl, neboť konflikt v Abcházii si gruzínský prezident načasoval do shodného období. Nezbývá než doufat, že k tomu nedojde, protože tím by se náš způsob života změnil skokově k horšímu. Zatím se k horšímu mění pouze postupně salámovou metodou.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.2. 2014