Na Bil'akovu smrt reagují pražští "demokraté" bil'akovským jazykem

8. 2. 2014 / Boris Cvek

Normalizaci, které byl pan Biľak symbolem, upřímně nesnáším a nemohu přijmout argumenty, že se tehdy žilo sociálně lépe než dneska. Normalizace padla právě proto, že životní úroveň našich západních sousedů byla mnohem vyšší a komunistům u moci vůbec nezáleželo na komunismu nebo na rozvoji národa. Pan Biľak a spol. nezvali Sověty kvůli věrnosti nějakým ideálům, nýbrž kvůli strachu z vyšetřování zločinů stalinismu, které v roce 1968 hrozilo. Jejich jediným cílem bylo udržet si moc a používat k tomu rétoriku nenávisti, za jejíž intenci by se nemusel stydět ani Goebbels, který byl ovšem mnohem méně primitivní.

Problém je, že když skoro 25 let po Listopadu Biľak zemře, tak slyším tatáž slova nenávisti, která používal, z úst takzvaných "demokratů". Dědictví normalizace není ale pouze tato ideologická nenávist, je to také ideologické žvanění našich "pravicových" politiků a "elit", za nímž se skrývá naprostá lhostejnost k osudu tohoto národa, zlodějina a mafiánský kapitalismus oligarchů na ruský způsob. Podobně jako komunisté za normalizace si prostě lidé jako Klaus mysleli, že primitivní ideologická konstrukce postavená na piedestal Pravdy opravňuje bezuzdné likvidování téhle země ve prospěch jedné mafie, která se k té pravdě ziskuchtivě a o to fanatičtěji hlásí.

Okupace Československa Sověty jistě nebyla způsobena samotným Biľakem, i když si ji přál, a přát si jako stalinista musel, nikoli ve víře v nějaké ideály, nýbrž ze strachu a z vlastního prospěchu. Mnohem více než jeho vlastizrada a zvací dopis mi vadí to, jaký režim lidé jako Biľak zavedli po sovětské okupaci, jakou intelektuální a morální čistku nebo přímo genocidu na tomto národě spáchali. Výsledkem byla vláda veksláků a estébáků, naprostá neschopnost režimu reagovat na sovětské pokusy o perestrojku, jeho vnitřní i vnější zhroucení a nástup klausismu, převlečení kabátů, pravicové svazáctví, bolševický antikomunismus, zakrývající rozkradení republiky, a samozřejmě kontinuita ekonomické moci v rukou těch samých veksláků a estébáků jako předtím.

Biľakovo dědictví je mafiánský kapitalismus, který ani v 21. století nezná sociální standardy Západu v ochraně obyčejných a zejména chudých lidí proti bestiím "volné ruky veksláka", a ideologická nenávist, jeho uvažování bylo bytostně fašistické, v žádném případě levicové.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.2. 2014