Učitelství je jako rodičovství: Nepotřebujete kvalifikaci

7. 2. 2014 / Anthony Tun

Učitelství profesí sice je, ale od povolání lékaře či veterináře se liší. Nikdo by nechtěl, aby ho operoval amatér, který nemá za sebou léta zkušeností. Výhled na návštěvu u zubaře, který sice disponuje celoživotní vášní pro zuby, ale postrádá univerzitní vzdělání, by vyděsil snad každého, krom těch nejotrlejších.

Ti, kdo tvrdí, že učitelé musí být především kvalifikovaní, zásadně nepochopili povahu této profese. Učitelova role je mnohem více podobná té rodičovské. Je velkou škodou, že světové vlády učinili z učitelství profesi mnohem méně připomínající rodičovství, zato více naplňující roli neosobního státního úředníka. Žádná práce není důležitější, než rodičovství, ale nikdo snad nenavrhuje, aby rodiče podstoupili univerzitní studia. Rodiče kvalifikaci jednoduše v procesu nabydou, což je přesně ten způsob, kterým vzniká dobrý učitel.

Existuje jeden zásadní rozdíl mezi učitelstvím a rodičovstvím. Rodiče si svůj úkol zvolí sami, kdežto učitelé jsou jmenováni těmi znalými a zkušenými. Ředitelé škol z celého světa tvrdí, že dobré učitelství je dar, který někteří mají a jiní nikdy nezískají, ani po 10 letech studia na univerzitě.

Z čeho se skládá ten učitelský X-faktor? Je to jednoduché: vášeň a intelekt, srdce a hlava, láska k předmětu a k dětem. Nesobecká empatie a neúnavná energie však nestačí. Úspěšní aspiranti potřebují hluboké znalosti předmětu a schopnost komunikovat způsobem, který inspiruje mládež k učení.

Učitelé, kteří se starají více o sebe, jsou sledovači hodinek. Řadí výplatu a pracovní podmínky nad starost o děti a nikdy nebudou úspěšní. Učitelství není jen profese, ale také povolání.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.2. 2014