Jak to vypadá s právy gayů ve Spojených státech a jinde
6. 2. 2014 / Daniel Veselý
Všichni alespoň tušíme, jak to vypadá s právy gayů v Rusku. Koneckonců loňské Prague Pride se jako maskot "zúčastnil" prezident Putin v různých podobách a alegoriích - a vystřídal tak předloňského Václava Klause. Ještě mnohem horší je to ale s právy gayů v Ugandě ZDE, kde homosexuály za lidskou přirozenost mohou odsoudit k doživotnímu trestu. A jak je to s právy homosexuálů ve Spojených státech?
Pokud hovoříme o právech gayů, potažmo LGBT komunity, tedy právech leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob, ocitáme se opět u základního nedorozumění: zevrubně peskujeme ty druhé za jejich postoj k lidským právům a zločiny, existující i neexistující, zatímco sami míváme vlčí mlhu a nedokážeme kolikrát ani uznat naše deviantní chování nebo se doznat k zločinům, jež jsme spáchali a stále pácháme. To jsou konstantně iracionální veletoče, i když jde o naprosto základní a řekl bych i konzervativní stanovisko.
Vezměme si snad nejextrémnější případ týkající se masivního porušování práv gayů, k němuž dochází ve zmíněné Ugandě, kupříkladu včetně vražd LGBT aktivistů. Díky tomu, že organizace, jako je Člověk v tísni, věnuje tomuto tématu nepatrnou pozornost, je třeba si uvědomit širší souvislosti. Co na tom, že ohavný zákon ugandské vlády, jež je namířený proti tamním gayům, fanaticky podporovali američtí evangelikálští křesťané ZDE. Co na tom, že na oficiálních stránkách ministerstva zahraničí Spojených států stojí psáno ZDE , že "Uganda je klíčovým strategickým partnerem" americké vlády; že "od roku 2011 Washington poskytuje Kampale omezený počet vojenských poradců při boji s Armádou Božího odporu (LRA), aby se mohla rozšířit vojenská kapacita ugandské armády ... v průběhu několika uplynulých let Spojené státy Ugandě poskytovaly signifikantní vojenskou, rozvojovou a humanitární pomoc." Také obchodní styky USA s Ugandou jsou čilé; nehledě na to, že ugandský prezident Museveni má na svědomí obrovská zvěrstva, spáchaná jeho a rwandskou armádou především v Demokratické republice Kongo. Jak je tedy možné, že čeští aktivisté a novináři hromadně brojí "pouze" proti homofobnímu ruskému prezidentovi Putinovi, když jeho ugandský protějšek, s nímž má planetární hegemon tak vřelé vztahy, je co se porušování práv LGBT komunity mnohem horší?
A jak je to s porušováním práv gay komunity v samotných "moralizujících" Státech? Ještě v polovině roku 2003 na základě tzv. Sodomy laws, jež různými způsoby potlačovaly práva gayů, ale i některých heterosexuálů, dopouštějících se "nečistých" pohlavních styků, platily ve 13 amerických státech, jak uvedla agentura AP ZDE. Sodomy laws byly ještě v témže roce oficiálně zrušeny.
Nicméně podle redaktorky listu Salon Tracy Clark-Floryové ZDE ještě v roce 2013 nebyly Sodomy laws v USA úplně zrušeny a platily ve státech Alabama, Florida, Idaho, Louisiana, Michigan, Mississippi, Severní Karolína, Oklahoma, Jižní Karolína a v Utahu. Dva státy -- Kansas a Texas -- explicitně zakázaly homosexuální sex, píše Clark-Floryová a konstatuje: "Je to tak. Ve Spojených státech ještě existují zákony, jež kriminalizují homosexuální styky." V americké armádě je podle americké televizní stanice MSNBC ZDE konsenzuální homosexuální styk rovněž zakázán.
Časopis Týden -- ke svému kreditu -- o tomto choulostivém tématu své čtenáře informoval ZDE : "Osm států v USA omezuje právo hovořit o homosexualitě v některých ohledech obdobně, i když ne v tak velkém rozsahu, jako Rusko, jehož zákaz "propagandy homosexuality" si před zimními olympijskými hrami v Soči vysloužil mezinárodní kritiku. Ještě tvrdší přístup mají Alabama a Texas. Nejenže požadují po vzdělávacích zařízeních, aby homosexualitu označovaly za "životní styl, který je pro širokou veřejnost nepřijatelný", ale mají rovněž děti učit, že "homosexuální jednání je trestným činem." Týden uvádí i jednu pikantní kuriozitu, o níž se málo ví. Podle dvou výzkumníků z Yaleovy univerzity se zimní olympijské hry v roce 2002 konaly v Salt Lake City v Utahu, což je jeden ze států, který zakazuje "obhajobu homosexuality".
Čeští novináři a "aktivisté", již v ruském prezidentovi Putinovi vidí pověstného Ahrimana, jinými slovy koncentrované zlo, by se nejdříve sami měli chytit za nos a pak se pokusit uvažovat v trochu méně zabedněném duchu.
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 6.2. 2014
-
6.2. 2014 / Jan ČulíkČtenáři souhlasí, že je obscénní, aby energetická firma vypínala proud důchodci po mrtvici6.2. 2014 / Veronika Sušová-SalminenLevice, demokracie a emancipace. Pár poznámek k dnešnímu krizovému stavu6.2. 2014 / Karel DolejšíUltrakonzervativní ruská politika proti gayům je produktem čistě cynického kalkulu6.2. 2014 / K některým užitým pojmům6.2. 2014 / Budeme platit namísto kartou telefonem?6.2. 2014 / Slovinsko bylo těžce postiženo extremním počasím5.2. 2014 / Jane's Annual Defence Report: Světové výdaje na zbrojení letos porostou, Asie dohání Západ5.2. 2014 / Voda je lidské právo5.2. 2014 / Afghánistán legalizoval bití žen3.2. 2014 / Jak to, že pražské kavárenské "osobnosti" nekritizují návštěvu Islama Karimova u Zemana?5.2. 2014 / Křest nové knihy A. J. Liehma4.2. 2014 / O britských estébácích4.2. 2014 / Jak to vypadá, když přijdete o zaměstnání4.2. 2014 / Opravdové příčiny úpadku ve školství14.1. 2014 / Hospodaření OSBL za prosinec 2013