Rozmístění ruských raket vyvolalo mezinárodní poplach

18. 12. 2013

Washington se připojil k sousedům Ruské federace, kteří spustili poplach kvůli zprávě, že Moskva rozmístila rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice blízko hranici s EU. Jde o reakci na Američany prosazovaný systém protiraketové obrany budovaný ve Východní Evropě.

Pokročilá verze ruské rakety Iskander-M má dolet 500 km a může potenciálně zničit pozemní radar a antirakety, které jsou součástí protiraketového štítu NATO.

Rozmístění cca 10 ks systémů Iskander-M v Kaliningradské oblasti ukázaly satelitní snímky, o nichž ve víkendovém vydání informoval německý deník Bild. Moskva v pondělí rozmístění raket "v Západním vojenském okruhu" potvrdila a prohlásila, že tím nedošlo k porušení žádné z mezinárodních dohod. Polsko a pobaltské státy sousedící s Kaliningradskou oblastí vyjádřily znepokojení a obavy z destabilizace regionu, k čemuž se následně připojily také USA ústy zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harfové.

Polské ministerstvo zahraničí označilo rozmístění raket za "znepokojující" a oznámilo, že bude konzultovat NATO a EU. Litevský ministr obrany Artis Pabriks řkl, že několik měst v Pobaltí se tímto krokem ocitlo v ohrožení a rakety "mění poměr sil v regionu".

Rusko namítá, že neexistuje žádná raketová hrozba vůči Evropě, a ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že dohoda o íránském jaderném programu znamená zánik důvodu pro budování tohoto systému. Moskva se obává, že rozvinutý systém by mohl mít charakter ofenzivní zbraně určené k likvidaci případného odvetného úderu ruských strategických raketových vojsk.

Americký ministr obrany Chuck Hagel namítá, že potřebnost systému dohoda s Íránem nijak nezpochybňuje a Rusko nemá důvod cítit se ohroženo.

Studie soukromé zpravodajské agentury Stratfor publikovaná WikiLeaks tvrdí, že většina systémů Iskander byla dosud rozmístěna na Sibiři a Severním Kavkazu. Přesun raket na západ Ruska je podle agentury politického charakteru, protože tyto systémy mohou zasáhnout Německo nebo zničit jakýkoliv americký protiraketový systém.

Vojenští analytici upozorňují, že dosud nedostatek prostředků bránil zavedení většího počtu Iskanderů do výzbroje ruských ozbrojených sil. Stratfor odhaduje, že do roku 2015 bude Rusko disponovat jen asi 60 těmito systémy. A to je podle něj příliš málo na to, aby došlo k vážnému ohrožení Západu těmito raketami. Smyslem ruského postupu je prý využít hrozby k ovlivnění veřejného mínění např. v Polsku a obrátit je proti protiraketovému systému NATO.

Alexander Konovalov z moskevského Institutu strategických studií však tvrdí, že případný přesun všech Iskanderů na Západ může Rusko oslabit v regionech, odkud byly rakety staženy, tj. na jihu a na východě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Související články

Ursula, aneb O šípkové Růžence

19.12. 2013 / Karel Dolejší

Německo má první ministryni obrany, Ursulu von der Leyenovou. Z hlediska politické a genderové korektnosti jde o příznivou zprávu - koneckonců, proč by po čtvrtstoletí úřadování nekompetentních ministrů nemohla resort řídit také žena. Nebude o nic ho...

Obsah vydání | Středa 18.12. 2013