Kterak nasypat hromady betonu přímo do centra chráněného zeleného území v okrajové oblasti Prahy 6, katastrálního úřadu Nebušice

17. 12. 2013 / Jiří Nezval

Věc se týká chráněné zelené oblasti v Praze 6, konkrétně její severní části (s přímým výhledem na Horoměřice) katastru P6, Nebušice. Rozloha této rozsáhlé chráněné zelené oblasti činí několik hektarů. Možná desítky hektarů. Zelený charakter má tato oblast přinejmenším už padesát let. Poslední Územní plán rozvoje města schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy v letech 1999 a 2009. Ani jeden z těchto dlouhodobých výhledových plánů města na charakteru a statutu dané oblasti nezměnil vůbec nic. Celé inkriminované mnohahektarové území se všemi svými pozemky i nadále patří do chráněné zelené oblasti města.

Až na nepatrnou výjimku. Malá část pozemku 1775/1 k.ú. Nebušice, o rozloze cca 30m x 30m se najednou stala nezelenou. Proč a z jakého závažného důvodu se Zastupitelstvo HMP rozhodlo vytvořit takový nezelený ostrůvek v celé té veliké úzkostlivě chráněné zelené oblasti ? Jaký k tomu byl společensky exponovaný důvod ? O jaký všeobecně důležitý a naléhavý veřejný zájem šlo ? Dotazem na pražský magistrát jsme se to dověděli. Cituji doslova :

"Část pozemku č.1775/1 se stala součástí funkční plochy OMS schválením územního plánu dne 9.9.1999, který nabyl účinnosti dne 1.1.2000. Jednalo se o zarovnání hranic zeleně v rámci předmětného pozemku."

Přeloženo do češtiny. Geometricky přímo uprostřed mnohahektarové chráněné zelené oblasti města starostlivě a s péčí odpovědného hospodáře zarovnávali, zarovnávali, až zarovnali hranice zeleně jednoho celého zeleného pozemku tak, že se na uvedeném zeleném pozemku znenadání a zázračně, objevil malý NEZELENÝ ostrůvek (cca 30metrů x 30 metrů). Mám jednu známou, je to už paní v letech, která snad až příliš často sleduje televizi. Ta na to říká :"Chytráci ! Ta úžasná slovní eskamotáž a ekvilibristika. Někdo by měl důsledně vyšetřit, kde všude ještě vznikly podobně lukrativní stavební parcely - zarovnáním hranice zeleně u vytipovaných pozemků. Takovou úctyhodnou ochrannou péčí o udržení zeleně a nic než zeleně, nabude takový pozemek přes noc cenu zlata a stává se velice žádaným zbožím". A dodává ještě něco o jakýchsi "těžařích, těžbě a Klondajku". Kdo má tomu všemu rozumět ?

Já sám jsem si ale zcela jist, že takto umožnit vybudování podivného hybridu Guggenheimu a Villy Camilly uprostřed a přímo v srdci chráněné zelené oblasti samo zastupitelstvo HMP vůbec neplánovalo. A pochybuji, že o dnešní, ani trochu neskrývané snaze úřadu za každou cenu do této uzounké, vykouzlené enklávy v centru lesů, vod a strání posadit betonový chrám, zastupitelstvo vůbec něco ví.

A zdá se, že stavebnímu odboru Prahy 6 se tento megalomanský projekt tuze líbí. Nezasáhl, když pan stavitel už vesele kácel stromy v době, kdy bezprostřední soused dotyčného pozemku ještě oficiálně ani nevěděl, že se tam má něco stavět. Spěšně a šmahem zamítl veškeré námitky, aniž by jim věnoval vůbec nějakou pozornost. Spěšně a bez zaváhání vydal stavební povolení. Dodatečně se ovšem ukázalo, že si písemné námitky měl přečíst pozorněji. Dnes totiž pan stavitel mává nějakými papíry, kterými chce svou původní dokumentaci a plány doplnit a opravit. Pozoruhodný způsob.

Povolení stavby ještě dodnes (12.12.2013) nenabylo právní moci ale na teritoriu stavby se pracovalo o 106. Taková maličkost jako povolení stavebníka zřejmě nezajímá. Pokud ho vůbec nezajímá reálná hrozba sesuvu celého svahu (z důvodu možného vážného narušení celkové geologické struktury a stability celého dotyčného geologického útvaru - což objektivně svědčí o dimenzích onoho "rodinného domečku"), pak ho těžko mohou zajímat nějaká obecně závazná papírová pravidla. Z místa stavby byly odvezeny již stovky kubíků zeminy a těžkou technikou byl odstraněn již značný kus nosné skály (horečná aktivita stavebníka je dobře zdokumentována). Pan stavitel se pravděpodobně snaží o dosažení nevratnosti svého záměru. Jak příslušný stavební odbor na tuto skutečnost reagoval ? Nijak. A jakže stavební úřad reagoval na intenzivní devastaci lehce zpevněné, už beztak chatrné místní obecní cesty náklaďáky pana stavitele ? (Na cestě kde platí zákaz vjezdu nákladních automobilů, protože se přece jedná o chráněnou zelenou oblast). Není známo. Cesta byla nedávno trochu a místy opravena. Pokud opravu zajistil stavební úřad, bylo by zajímavé zjistit, kolik oprava stála a kdo náklady na opravu financoval.

A jak se ta exotická gigantická stavba hodí do okolního prostředí ? Dle trefného vyjádření místních asi tak "jako panna do bordelu nebo jako zubr do vířivky". Kdo pochybuje o tvrzení, že v jakémkoli jiném velkém evropském městě by ve své úzkostlivě chráněné zelené oblasti nikdy takovou hrůzu nepovolili. A kdyby snad přece jen povolili, tak by si to nechali stavebníkem pořádně zaplatit. Zlatem.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 17.12. 2013