Ovládají nás nyní podnikatelé

12. 11. 2013

Minulý týden jsme se dověděli, že obří kontrakt pro soukromou bezpečnostní firmu G4S na násilné deportace imigrantů z Británie bude dále rozšířen, přestože tuto firmu vyšetřuje britský státní Úřad pro vyšetřování vážných podvodů kvůli obvinění, že se obohatila ze státních peněz velkými finančními částkami, protože státu účtovala za služby, které nikdy nebyly provedeny. Kontroly, které mají zabránit korupci v odčerpávání peněz ze státních penězovodů, téměř neexistují. Finanční prospěch pro soukromé podnikatele je astronomický. Každý týden se dovídáme, že systémová selhání a korupce nejsou překážkou k udělování dalších kontraktů. Přísliby, že privatizace vede k efektivnosti a zlepšení služeb se neuskutečnily. Přesto se privatizuje dál. Od roku 2008 se počet privatizovaných státních služeb zdvojnásobil. Do roku 2015 mají být zprivatizovány státní služby v částce 100 miliard liber.

Tato politická praxe začne být srozumitelná teprve tehdy, když si uvědomíte, kde vlastně dnes spočívá moc. Úkolem státu, který sám sebe nenávidí, je nechat se pozřít soukromými monopoly.

Nejenže dnes neexistují téměř žádná omezení moci podnikatelských lobbistů, ministři mají dnes vyloženě povinnost se setkávat s manažery soukromých podniků. V důsledku iniciativy lorda Greena mají velké podniky nyní na ministerstvech svého "přítele", který jim musí věnovat svůj čas, když to firma vyžaduje. Během prvního půldruhého roku existence tohoto systému se uskutečnilo 698 takovýchto schůzek, a to na vyžádání soukromých podniků, na jejichž činnost mají dohlížet ministerstva. Lord Green je v současnosti ministrem britské vlády. Předtím byl předsedou správní rady banky HSBC, která propírala obrovské množství peněz mexických drogových baronů. Ministři, lobbisté - kdo je dnes navzájem rozezná?

Rozhlas BBC nyní dává každý den zbožně prostor podnikatelům. Z výzkumu, který provedla novinářská škola v Cardiffu, vyplývá, že manažeři soukromých podniků nyní mají v televizních zprávách BBC v 18 hodin 11 procent vysílacího času (odboráři 0,6 procent vysílacího času). Vyváženost? Nestrannost? BBC pálí své principy svou každodenní praxí.

A jak na to reagují politikové? Když jsem minulý týden publikoval článek o vážné hrozbě, jakou transatlantické obchodní a investiční partnerství zosobňuje pro suverenitu parlamentu a pro demokratickou volbu, několik novinářů se mě zeptalo, jak na ten článek reagovala Labouristická strana. Odpověď je jednoduchá: Nijak.

Tony Blair a Gordon Brown provedli v Labouristické straně čistky všech zbytků opozice proti korporacím a lidem, kteří stojí v jejich čele. To byl princip New Labour. Nyní civí tupě a mlčky opoziční poslanci, zatímco jejich pravomoci jsou předávány zahraničním arbitrážním radám, které se skládají z podnikatelských právníků.

Od doby Tonyho Blaira funguje britská Dolní sněmovna v podstatě stejně jako americký Kongres: loutka na levé ruce tam "debatuje" s loutkou na pravé ruce, ale ani jedna strana se neobrátí a nepostaví se proti korporátnímu kapitálu, který nyní ovládl skoro veškerou naši politiku.

Právě proto v Británii za posledních čtrnáct dní rezonuje tak široce tvrzení, že parlamentní demokracie byla zredukována v samolibou frašku.

Takže neobviňuju lidi, že se přestali zajímat o politiku. Já jsem se ještě nevzdal, ale je pro mě stále obtížnější vysvětlovat proč. Když struktura státně-korporátní moci zlikvidovala demokracii a zesměšnila proces hlasování ve volbách, když nezreformovaný systém financování politických stran znamená, že strany se mohou prodávat a kupovt, když politikové ze všech hlavních politických stran nečinně postávají, zatímco veřejné služby se stávají obětí špinavé kabaly privatizátorů, co zbývá v systému, co by nás inspirovalo k tomu, abychom se na něm účastnili?

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout