Transformace bývalého východního bloku: fascinující rozbor a stále aktuální témata

10. 11. 2013 / Ilona Švihlíková

Kniha je zpracována se značnou metodologickou precizností (rozlišování anglických pojmů "transition" a "transformation", např.). Pokud máte rádi statistiku a dlouhé časové řady komparující různé ekonomiky přijdete si zde, jako já, opravdu na své. Speciálně je třeba ocenit, že kniha není členěná dle jednotlivých zemí (tj. pojednání o Československu, Rusku, Maďarsku....), ale dle témat, což umožňuje mnohem hlubší vhled do problematiky, nemluvě o srovnáních, která jsou, i když si myslíte, že o transformačním procesu ledacos víte, často fascinující.

I když kniha patří mezi ty objemnější (v českém překladu více než v anglickém originále), úvod vás vtáhne a už nepustí. V I. části si poněkud pohrál šotek, i když to také může být specifické vyjádření britského humoru. Jako entrée je totiž představen "systém státního socialismu", což autoři používají pro označení toho, co bylo "před". Na úvodním listu k této části je ovšem Politická ekonomie státního kapitalismu, což ovšem řada přátel z radikálnější levice bezesporu přivítá... :)

Již v této části je vidět, že autoři se nedrželi jen "empirického popisu", ale protkali knihou řadu teoretických konceptů, což dle mého názoru činí knihu velmi cennou. Po úvodním představení systému státního socialismu následují problémy spjaté s centrálním plánováním (chybějící tržní signály), stručné shrnutí pokusů o reformu, doplněné postavením těchto zemí ve světové ekonomice.

Následují již části věnované samotné transformaci. Jednak jejím průběhem, který není jen primitivně uchopen na základě vývoje HDP, ale důkladněji vnímán opět v kontextu světové ekonomiky (tj. otázka způsobu integrace do světové ekonomiky, obchodních a finančních toků atd.), což mě jako povoláním mezinárodního ekonoma velmi těší -- o to více, že tomu, jak se země bývalého východního bloku integrovaly do světové ekonomiky, je téma, které je v ČR téměř kompletně ignorováno.

Rozbor transformačních strategií se samozřejmě nemohl vyhnout vlivu tzv. Washingtonského konsenzu, který je dnes všeobecně pokládán za totálně selhavší ekonomický koncept. Jeho vliv byl ale v 90. letech neoddiskutovatelný, zvlášť doporučuji čtenáři kapitoly o Polsku a Rusku. Autoři představují v následující kapitole Alternativy a adaptace soubor odlišných cest od dominantního Washingtonského konsenzu.

Další velkou částí je Stát, kde autoři rozebírají fungování státu a právní řád -- zde čtenáři doporučuji si přečíst nadmíru aktuální kapitoly zabývající se fiskální kompetencí (já bych spíše použila pojem fiskální kapacita) státu, korupcí a fenoménem "state capture", tedy situace, kdy se stát stává rukojmím soukromých firem.

Zvláštní pozornost je věnována Rusku, jeho oligarchům a zhroucení Ruské federace na konci 90. let, která "vytvořila" současného prezidenta Vladimira Putina. Ekonomická role státu je opět velmi vhodně doplněna teoretickou fundací s řadou vysoce zajímavých odkazů.

Velmi nosnou částí je problematika daní, zejména vysvětlení geneze konceptu tzv. rovné daně a jejího reálného dopadu na ekonomiku. Následuje kapitola věnovaná režimům sociálního zabezpečení, včetně neoliberálních konceptů soukromých penzijních fondů a jejich pozdější kritiky.

Po státu se pozornost stočí na mikrosféru, tj. na podniky, na to, jak transformaci (ne)přežily a jaké nové formy podnikání vznikaly. Právě v této části se může čtenář podrobněji seznámit s různými koncepty privatizace (autoři se věnuji tzv. velké privatizaci), zde je velká pozornost věnována české kuponové privatizaci a Rusku. Část o Rusku nese příznačný název: Od kuponů k oligarchii. Následuje část věnovaná novému bankovnímu systému, i zde je separátně uvedena zkušenost ČR a Ruska. Dobrý přehled představuje také část věnovaná výhodám a nevýhodám přímých zahraničních investic.

Osobně si nejvíce cením, a také jsem svým studentům nejvíce doporučovala, předposlední kapitolu Nově vznikající modely kapitalismu. Představuje jakýsi teoretický souhrn, který definuje způsoby integrace do světové ekonomiky (např. exportně orientované přímé zahraniční investice v komplexních sektorech, export komodit, či financializovaný růst).

Na základě těchto typů integrace autoři dále vytvářejí pět modelů kapitalistických tranzitivních ekonomik. Opět pro dokreslení jsou to "druhořadé tržní ekonomiky založené na přímých zahraničních investicích" (ČR), nebo "periferní tržní ekonomiky", příp. "oligarchický kapitalismus".

17. kapitola byla doplněna později, týká se totiž finanční krize a jejich dopadů na výše uvedené modely. Zde autoři docházejí k závěru, že "... tranzitivní ekonomiky propásly svou šanci, nebo přinejlepším jen některé z nich využily všechny možnosti, které se jim v dané době nabízely. V předchozích kapitolách je popsáno mnoho alternativ, které byly k dispozici, ale nebyly využity."

Česká společnost je posedlá "vyrovnáváním se s minulostí". Kniha Martina Myanta a Jana Drahokoupila nenabízí černobílé, rituální "vyrovnávání se", ale fundovaný pohled na proces transformace, při kterém vám ovšem bude poněkud smutno. Je ale třeba znát fakta, umět argumentovat a vnímat transformaci ČR v širším kontextu -- jak východního bloku, tak světové ekonomiky. Kniha Tranzitivní ekonomiky je k tomu skvělým nástrojem.

Vytisknout