Británie provozuje na Blízkém východě tajné špehovací středisko

23. 8. 2013

Britskou výzvědnou stanici na Blízkém východě považují Británie a USA za zvlášť důležitou, protože dokáže sbírat materiál z podmořských kabelů procházejících regionem. Všechna získaná data jsou kopírována do obřích hard disků, kde jsou pak analyzována.

Informace o tomto projektu jsou obsaženy v 50 000 dokumentech z výzvědného střediska GCHQ, které si Edward Snowden stáhl v roce 2012. Mnoho z nich je umístěno na interní Wikipedii GCHQ (GC-Wiki), která je přísně tajná.

Londýnská policie zahájila trestní vyšetřování dokumentace, zabavené o minulém víkendu na londýnském letišti partnerovi novináře Glenna Greenwalda Davidu Mirandovi. Scotland Yard tvrdí, že prozkoumaný materiál, který vezl Miranda, je "vysoce citlivý" a jeho zveřejnění by "ohrozilo životy".

Independent poznamenává, že deník Guardian splnil žádost britské vlády nepublikovat žádné informace, které by mohly ohrozit bezpečnost státu. Šéfredaktor deníku Guardian Alan Rusbridgeer nechal zničit jednu kopii Snowdenovy dokumentace a přislíbil, že omezí publikaci článků na základě Snowdenovy dokumentace.

Britská vláda také požadovala, aby Guardian nezveřejnil podrobnosti o tom, jak telekomunikační firmy, včetně BT a Vodafonu, tajně spolupracují se špionážním střediskem GCHQ, které sleduje skoro veškerý internetový provoz, který přichází do Británie. Deník Guardian měl tyto informace déle než měsíc, ale vydal je teprve, až vyšly v německém listě Süddeutsche Zeitung. Mluvčí listu Guardian se odmítl vyjádřit k tomu, zda deník uzavřel s britskou vládou nějakou dohodu.

Vysoký činitel britské vlády konstatoval: "Dohodli jsme se s deníkem Guardian, že naše vyjednávání s nimi zůstane utajeno." Vláda se však obává, že novinář Glenn Greenwald, který má přístup k Snowdenově dokumentaci, by se mohl pokusit zveřejnit informace, které by mohly poškodit britský stát.

Britská vláda je především znepokojena, že by mohly být zveřejněny podrobnosti o jejím špionážním centru na Blízkém východě, včetně informací o tom, kde je umístěno.

Shromažďování informací na Blízkém východě je součástí internetového projektu, financovaného částkou 1 miliardy liber, a realizovaného špionážním centrem GCHQ. Ten je součástí globálního špehovacího systému "Tempora", jehož širším cílem je globální shromažďování digitálních komunikací, emailů a textových zpráv.

Získávání digitálních komunikací z Blízkého východu je od 11. září 2001 pro britské a americké výzvědné služby nesmírně důležité. NSA a americké ministerstvo obrany si vyžádaly těsnější spolupráci mezi britskými a americkými výzvědnými agenturami.

Špehovací stanice na Blízkém východě byla založena na základě příkazu, který podepsal tehdejší labouristický ministr zahraničních věcí David Miliband. Ten dal výzvědnému středisku GCHQ pravomoci zaznamenávat a ukládat pro analýzu data probíhající optickými kabely, které spojují internet po celém světě.

Příkaz dal GCHQ pravomoci shromažďovat informace o "politických úmyslech zahraničních mocností", o terorismu, šíření zbraní, žoldácích, soukromých vojenských firmách a vážných finančních podvodech.

Avšak certifikáty se vydávají znovu každého půl roku a ministři je mohou libovolně měnit. Pracovníci GCHQ mají možnost zaměřit se na sledování kohokoliv, kdo je v zahraničí nebo komunikuje ze zahraničí. Přesný rozpočet financující tyto operace a tuto tajnou technologii britské ministerstvo obrany a zahraničí utajují.

G Zdroje ve výzvědných službách popírají, že cílem je shromažďování absolutně veškerých komunikací. Tvrdí, že cílem operace je bezpečnost, terorismus a organizovaný zločin.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout