Manningovo odsouzení je odstrašujícím příkladem pro whistleblowery a některé novináře

22. 8. 2013 / Daniel Veselý

Vojenský soud 30. července shledal Bradleyho Manninga vinným ve 20 bodech (z původních 22) obžaloby, včetně špionáže, krádeže a podvodu, a odsoudil ho k trestu odnětí svobody v trvání 35 let ve vojenské věznici. Manning nebyl uznán vinným z nejzávažnějšího bodu obžaloby, a tím je napomáhání nepříteli. Obžalovaný se již dříve přiznal k několika bodům obžaloby a také vyjádřil lítost nad svým chováním. Nicméně 25letý muž byl odsouzen za šestinásobné porušení neblaze proslulého Zákona o špionáži z roku 1917 ZDE , který Obamova administrativa při svém honu na whistleblowery, včetně Edwarda Snowdena ZDE , de facto "vzkřísila z mrtvých". Manning byl rovněž degradován a propuštěn z armády.

Údajné ohrožení bezpečnosti Spojených států

V průběhu procesu žaloba povolala svědky, kteří před soudem uvedli, že Manningova činnost ohrozila bezpečnost lidí, kteří byli označeni za "informační zdroje." Následkem toho bylo ministerstvo zahraničí USA nuceno tyto osoby přemístit do bezpečí. V důsledku odtajnění choulostivých materiálů bylo několik ambasadorů odvoláno, vyhnáno či převeleno na jiná místa ZDE. Armádní soudkyně Denise Lindová mimo jiné prohlásila, že obžalovaný si musel být vědom faktu, že únik citlivých informací mohl způsobit újmu Spojeným státům nebo že by z nich mohla těžit cizí země ZDE.

Žaloba pro Manninga požadovala trest nejméně 60 let vězení. Jeho právník uvedl, že by délka trestu neměla přesáhnout 25 let ZDE s odůvodněním, že tou dobou některé dokumenty, jež Manning předal WikiLeaks, budou odtajněny. Obhajoba také uvedla, že její klient v době, kdy předal citlivé materiály WikiLeaks, procházel krizí týkající se jeho homosexuality a z ní vyplývající izolace v armádě, neboť v té době nemohli homosexuálové otevřeně sloužit v ozbrojených silách USA. Sám Manning na svou obhajobu uvedl, že tajné materiály druhé straně předal proto, aby odhalil "krvežíznivost" panující v americké armádě a zároveň demaskoval to, co považoval za "diplomatickou licoměrnost" Spojených států. Také prohlásil, že pečlivě vybíral materiály takovým způsobem, aby neohrozil bezpečnost Spojených států -- a zdůraznil, že jeho zájmem bylo vyvolat diskusi o vojenské a zahraniční politice jeho vlasti ZDE.

Již nyní je ale jasné, že ve vězení stráví minimálně 11 let, než bude moci požádat o podmínečné propuštění ZDE. Bradley Manning strávil ve vazbě už 1294 dní, včetně 11 měsíců v podmínkách, které Vysoký komisař OSN zabývající se mučením označil za "kruté a nelidské ZDE". Ihned po oznámení rozsudku zaplavily média i sociální sítě vesměs záporné reakce na rozsudek počínaje lidskoprávními organizacemi a právními experty konče.

Nespravedlivý proces i trest

Amnesty International v reakci na odsouzení Bradleyho Manninga žádá prezidenta Obamu, aby Manningovi trest snížil na jím "odkroucených" tří a půl let -- aby mohl být okamžitě propuštěn ZDE. Widney Brown z vedení Amnesty International k rozsudku poznamenal: "Bradley Manning jednal při vědomí toho, že může rozpoutat smysluplnou veřejnou debatu o dopadech války, zejména o vedení válečných operací americké armády v Iráku a Afghánistánu. Jeho odhalení zahrnují zprávy o podmínkách vězněných osob ve válečné zóně a předtím nespatřené záběry novinářů a dalších civilistů, kteří byli zabiti při útoku americké helikoptéry. To jsou informace, jež by měly vždy podléhat veřejné kontrole. Priority americké vlády jsou postavené na hlavu. Americká vláda odmítá vyšetřovat důvěryhodná obvinění z mučení a z dalších zločinů podle mezinárodního práva, navzdory drtivým důkazům, že k nim dochází. Přesto se rozhodla trestně stíhat Manninga, který se pokusil udělat správnou věc - odhalit důvěryhodné důkazy o protizákonném jednání vlády. Vyšetřujete a stíháte osoby, které likvidují důvěryhodnost vlády tím, že páchají zločiny jako mučení, které zakazuje americká ústava i mezinárodní právo."

Rozsudek rovněž odsoudilo Centrum pro ústavní práva v prohlášení ZDE, v němž jeho autoři vyjádřili pobouření nad skutečností, že byl whistleblower a patriot odsouzen na základě archaického a zdiskreditovaného zákona (Zákon o špionáži) -- aby Obamova vláda vyslala varovný signál potenciálním whistleblowerům a novinářům, kteří by se vydali cestou B. Manninga a dalších. Podle nich soudní proces představoval "frontální útok" na první dodatek Ústavy tím, že žaloba vylíčila Manningovy aktivity takovým způsobem, aby vypadaly jako trestné činy. Autoři prohlášení zdůraznili, že každý aspekt tohoto případu představuje nebezpečný precedent ohledně pronásledování whistleblowerů v budoucnosti, kteří hrají základní roli při odhalování kriminálních činů jejich vlády. Michael Ratner, který pracuje jako obhájce WikiLeaks, detailně upozorňuje na kontroverze, chyby a vyslovenou absurditu soudního líčení s Manningem ZDE.

List Guardian uveřejnil průběžně aktualizované komentáře a tweety týkající se kauzy Manning ZDE. Julian Assange považuje dle svého mínění mírný rozsudek paradoxně za "významné taktické vítězství" týmu Manningových obhájců a jeho stoupenců. Podle Assange bychom ale měli mít na paměti, že rozsudek obecně představuje "potupu základních konceptů západního práva". Stanovisko Juliana Assange v celém jeho znění je k dispozici ZDE. Profesor práv z Harvardu Yochai Benkler k výši trestu pro Manninga poznamenal: "Trest trvající 35 let představuje velké ohrožení Ústavy Spojených států -- daleko větší, než cokoliv, co Manning odhalil." Liza Goitenová z Brennan Center for Justice's Liberty považuje tento rozsudek za bezprecedentní.

Ač odsouzen jako zločinec, byl Bradley Manning nominován na Nobelovu cenu za mír, na jeho podporu na webových stránkách Bílého domu visí petice ZDE, jejíž signatáři požadují pro Manninga milost a zároveň příslib, aby Spojené státy vyšetřovaly své zločiny v průběhu války s terorismem.

Vytisknout