Zakladatel emailové služby Lavabit:

Pronásleduje mě americká vláda, ale nesmím říct, co mi dělá

23. 8. 2013

Ladar Levison provozoval v Americe šifrovanou emailovou službu pro počítačové specialisty Lavabit. Jedním z jeho zákazníků byl Edward Snowden. Letos v srpnu dospěl k názoru, že emailovou službu nadále nemůže provozovat, aniž by se vyhnul špehování od americké vlády. Proto svou firmu zrušil. Od té doby ho pronásledují právníci americké vlády. Kafkovské na situaci ale je, že Levison nesmí říci, co mu dělají. Spáchal by tím trestný čin.

Obamova vláda vytvořila špehovací stát takového rozsahu a takové intenzity, jaký v USA nemá obdoby od padesátých let minulého století, kdy senátor Joe McCarthy pronásledoval údajné komunisty. To tvrdí Ladar Levison, počítačovy specialista, který se stal obětí konfliktu mezi americkou vládou a whistleblowerem Edwardem Snowdenem.

"Vstupujeme do éry tak intenzivního státního špehování našeho soukromí, jaké jsme nezažili od McCarthyho éry," varuje Levison. Emailová služba, kterou jeho firma Lavabit poskytovala, se nyní octla v ohnisku potenciálně historické právní bitvy o práva na soukromí v digitální éře.

Levison zlikvidoval svou emailovou službu letos v srpnu. Zveřejnil v té souvislosti zprávu o vládním vyšetřování, které by ho donutilo "stát se komplicem při páchání zločinů proti americkému lidu", kdyby svou emailovou službu provozoval dál. Levison se nyní octl v kafkovském světě, kdy nesmí hovořit o tom, co se mu ze strany státních orgánů děje, ani nesmí hovořit o tom, o čem nesmí hovořit, protože by tím spáchal trestný čin.

Zdá se, že Levison obdržel dopis od vládních orgánů (sám to nemůže potvrdit), který vyžaduje, aby předal americké vládě všechna data, která jeho firma vlastní, aby americké úřady mohly v nich najít Snowdenovy emaily a emaily všech osob, s nimiž Snowden komunikoval. To, že Levison svou firmu zlikvidoval, aby tento příkaz nemusel splnit, znamená, že čelí dalšímu právnímu nátlaku, ale nesmí říci, jakému.

Smí pouze sdělit, že je uprostřed právní bitvy s americkou vládou, o níž doufá, že jednoho dne s konečnou platností definuje, co americká vláda smí a nesmí požadovat od soukromých firem.

"Sektor informační technologie v naší zemi si zaslouží legislativní mandát, který nám umožní poskytovat našim zákazníkům soukromou a zabezpečenou službu, aby nemuseli naši zákazníci v USA i v zahraničí dospět k názoru, že je americká špehovací síť zneužívá jako volavky pro získávání informací," říká Levison.

Levison se poprvé dozvěděl o Snowdenovi až letos v červnu. "Není na mně, abych rozhodovat, zda to, co Snowden učinil, je správné či špatné," říká Levison. "Chápu potřebuje utajení. Chápu, že vláda potřebuje udržovat jména osob, která vyšetřují v tajnosti a potřebuje lidi špehovat tajně. Ostře ale odmítám, a považuji to za protikladné našemu způsobu života, aby vláda utajovalo metody, jimiž provádí tento dohled. Zneužívají tohoto utajování k skrývání neamerického jednání před veřejností," varuje.

Rozsah elektronického špehování, které provádí americká vláda, dokazuje, že Obamova vláda je ochota "obětovat soukromí většiny, aby mohla stoprocentně dohlížet na několik málo osob."

Levison potřebuje finance pro své právníky - vláda má na právníky peněz dost a "pronásleduje mě za mé vlastní daně". Proto se svým právníkem založil fond, kde apeluje na lidi, aby ho finančně podpořili. Už se sebralo 140 000 dolarů - většinou po pěti či desetidolarovkách.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 23.8. 2013