Nemáme větší starosti než že nechtěli prodat kabelku za 35.000 Fr?

9. 8. 2013 / Jan Mrskoš

Příhoda, která se stala slavné celebritě v Curychu, zaplňuje dnes stránky novin po světě (i na BL), přestože se to stalo už před 3 týdny, když Oprah Winfrey přijela na svatbu neméně slavné zpěvačky Tiny Turner, teď švýcarské občanky. Ale až v těchto dnech, když si přihřála polívčičku u Larry King Show, se to dostává na veřejnost a ona to prezentuje jako rasismus. Zmiňuje se, že se jí už několikrát stalo, že ji nechtěli pustit do krámu. Jmenuje luxusní obchod v Paříži, kde se ale zjistilo, že bylo už 15 minut po zavření a zaměstnanci měli interní poradu, přesto se jí majitel obchodu Hermes později patřičně omluvil. Jiný případ měla v New Yorku, kde ji v otevírací době nechtěli vpustit, omlouvajíce se, že byli právě od černochů několikrát přepadeni.

Příkoří, které se té slavné paní dostalo v přepychové butice v Curychu na Bahnhofstrasse, je asi trochu jiného charakteru. Prodavačka, která nemluví moc dobře anglicky, jí zřejmě dost nerozuměla, nechtěla vytahovat z výkladní skříně kabelku za 35.000 švýcarských franků opatřenou zabezpečovacím zařízením, nabízela, že jí ukáže podobnou v 1. patře. Oprah ji však nenechala domluvit, okamžitě se urazila a odešla. Překvapilo ji, že prodavačka ji nepoznala přesto, že měla sukni té a té slavné značky a sandály zase jiné slavné značky, které jsou na ní vždy vidět na její show, je to vůbec možné, že v Curychu se nedívají na OW Show? Nejdřív měla v úmyslu hned prohlásit, že skupuje celý krám, ale rozmyslela si to, neb ví, že prodavačky jsou placeny procenty z prodeje a nechtěla jí tedy nechat takový vývar.

Majitelka obchodu, známá módní osobnost, která byla ostatně také pozvána na tu slavnou svatbu u curyšského jezera (nicméně se s OW nesetkala, vždyť tam bylo 120 hostů), a teď teprve se dozvěděla, co se stalo v jejím krámě, se teď v různých švýcarských listech i na kameru omlouvá, že to bylo jistě nedorozumění, škoda, že záznam kamery v obchodě je už po týdnech přepsán. Prodavačku jistě nepropustí, nic rasistického charakteru v jejím postupu nevidí, chovala se dle zaběhlých pravidel. A ostatně milá kabelka už se prodala v jiném jejím butiku v Sankt Moritzu (těch butiků vlastní na 30).

Pochopitelně, švýcarské i jiné sdělovací prostředky tento případ různě prezentují. Jedni rozehrávají problém rasismu, jiní jsou zase rozhořčeni, proč že se z toho dělá případ rasismu. A někteří zase poukazují na aroganci té dámy, která se tak diví, že nebyla poznána na druhém konci světa a s patřičnou úctou obsloužena.

Náš čtenář jako zákazník má z toho asi smíšené pocity. Na projevy různého chování v obchodech si již dávno zvykl. Ale zřejmě ta zkušenost s nakupováním kabelky za tři čtvrti milionu korun není každému dopřána. Že by po volbách?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.8. 2013