V jiných zemích by se Karel Schwarzenberg musel za své výroky omlouvat

1. 7. 2013

Korporativní vláda

Na základní škole jsme měli poměrně progresivního učitele dějepisu, který nám hned po listopadu 1989 vysvětlil základní pojmy jako je nacismus, fašismus, chauvinismus, xenofobie, nebo rasismus. S údivem jsme zjistili, že označení fašisté, které českoslovenští komunisté používali je chybné, že nás neokupovali fašisté nýbrž nacisté. Důvod pro takovou pokřivenou terminologii je třeba hledat už ve Stalinově Sovětském svazu a už ve třicátých letech. Protože někteří lidé by vůbec nemuseli pochopit, jaký je rozdíl mezi socialismem nacionálním, ten měli v Německu, a socialismem internacionálním, který měli v Rusku. Když pak nastala velká vlastenecká válka a sovětský tisk začal apelovat na národnostní cítění Rusů, Ukrajinců a dalších a na internacionalismus se dočasně zapomnělo, zavládl by už naprostý chaos. Proto bylo rozhodnuto nazývat všechny nedemokratické západní země jednotně fašisty.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že pokud by měli být ve vládě mj. zástupci odborů a zaměstnavatelů, tak se blížíme modelu korporativistického státu, který byl ve frankistickém Španělsku, v Rakousku před druhou světovou válkou, v Itálii za Mussoliniho. To podle Karla Schwarzenberga byly úřednické vlády prvorepublikového Československa také korporativistické? Je každá úřednická vláda kdekoliv na světě korporativistická? President USA Gerald Ford vládl v letech 1974-1977 aniž by byl do funkce zvolen ve volbách, platí Schwarzenbergův odsudek i pro amerického presidenta?

Karel Schwarzenberg hovoří o italské fašistické vládě, aniž by použil tento pojem. Místopředsedkyně TOP 09 Langšádlová zopakovala, že je to systém Itálie 20. a 30. léta, a že vznikne vláda v rozporu s naším ústavním systémem a s parlamentní demokracií.

Postup je ústavní

V čem je Rusnokova vláda v rozporu s naší Ústavou? Podle české Ústavy může president jmenovat předsedou vlády naprosto kohokoliv. Klidně i svoji dceru nebo člověka, co na Pražském hradě myje okna. To říká naše Ústava. Rusnokova vláda do třiceti dnů po svém jmenování požádá poslaneckou sněmovnu o důvěru, a tu buďto získá anebo nezíská. V současnosti výsledek nelze předpovědět. President Miloš Zeman postupuje přesně podle Ústavy a ústavních tradic. Ostatně máme i příklady z minulosti, kromě Fischerovy a Tošovského vlády do této kategorie spadá i druhá vláda Mariána Čalfy v letech 1989-1990 poté, co vystoupil z KSČ.

Mýlí se příznivci Miroslavy Němcové, pokud její údajné právo na sestavení vlády odvozují od 101 podpisů. Může to totiž dopadnout tak, že ČSSD+KSČM+VV+LIDEM+několik nezařazených dá dohromady 103 hlasů pro Rusnokovu vládu.

Sociální demokracie by v této situaci měla dát ODS a TOP 09 nůž na krk. Buďto podpoříte rozpuštění poslanecké sněmovny a předčasné volby, nebo my podpoříme Rusnokovu vládu. Ze situace, kdy by se z Rusnokovy vlády, stala konkurenční levicová politická síla, nemám strach. Jiří Rusnok je odborník a ekonom, ale nepolitik. Jeho vláda nebude jednobarevná vláda SPOZ, ale pelmel. Při vší úctě, z něj nemám pocit, že jde o rozhodného člověka, který práskne do stolu a řekne, jak to bude. Přidáme-li k tomu, že nemá žádnou mocenskou základnu ve sněmovně, bude se mu jakýkoliv zákon prosazovat těžko. Na konci budou všichni už jen rádi, že jeho vláda skončí. Jiřího Rusnoka je třeba chápat jako nástroj urychlení předčasných voleb, v tom je jeho mise.

Vytisknout