Poděkování Otfriedu Preusslerovi

21. 2. 2013 / Tomáš Koloc

V pondělí, ve svých nedožitých devadesáti letech, zemřel Otfried Preussler, liberecký rodák, sudetský Němec, který s nenávistí mezi národy bojoval prostřednictvím pohádek. Ač po předcích z Jizerských hor a Krkonoš, srostl se svým rodným krajem, který byl ve středověku součástí historické slovanské Lužice a z jejích z generace na generaci předávaných příběhů (které od chalupy k chalupě sbíral už jeho otec) tvořil své příběhy. Nejznámějším z nich je Krabat (1971), archetypální lužickosrbské vyprávění z dob po třicetileté válce o truchlivém lidském osudu (slovo krabat/chorvat znamenalo ve zdejší praslovanštině člověk), který může překonat jen láska. Podle něj vytvořil v roce 1977 legendární Karel Zeman animovaný film Čarodějův učeň, jehož dnes uvádí pražské Národní divadlo úspěšnou baletní adaptaci.

Druhým v našem prostředí nejznámějším Preusslerovým dílem je Malá čarodějnice (1957), z níž v roce 1984 vytvořil český renesanční tvůrce animovaných filmů Zdeněk Smetana úspěšný večerníčkový seriál. Třetím nejznámějším Preusslerovým dílem je Loupežník Hotzenplotz (1962, někdy je Hotzenplotz také překládán jako Osoblaha, což je české jméno tohoto hlavního města jednoho z výběžků naší země).

Ačkoli Preusslera stihl osud mnoha sudetských mladíků -- na východní frontě byl zajat, a když si prošel krutými sovětskými tábory v Tatarstánu (onemocněl tam malárií a skvrnitým tyfem) a po návratu zjistil, že jeho rodina byla odsunuta -- nezahořkl a svou "východní zkušenost" v dobrém proměnil (možná tomu napomohl i šťastný fakt, že se v bavorském "exilu" šťastně shledal nejen s rodinou, ale i se svou snoubenkou). Po válce, když se vedle civilního učitelského povolání začal věnovat psaní a překládání, vytvořil dvě sbírky slovanských pohádek (ruských a ukrajinských) a v roce 1962 vyšel v SRN jeho překlad Ladova Kocoura Mikeše. Jeho knihy (vyšlé v 15 milionech výtisků) byly vydány v 55 jazycích, včetně češtiny, která se půvabu a citlivosti jeho vyprávění "neubránila" ani v době, kdy bylo vydávání sudetoněmeckých autorů (nota bene žijících v "té nesprávné" části Německa) neoficiálně zakázáno. Ačkoli se mu nesplnil jeho celoživotní sen stát se studentem a posléze učitelem etnografie na pražské Karlově univerzitě, v jeho staré vlasti, Čechách, bylo dosud vydáno sedm překladů jeho knih. Je možné, že dnešní čeští třicátníci a čtyřicátníci, odkojení Čarodějovým učněm a Malou čarodějnicí Preusslerovo jméno neznají, ale to nic nemění na faktu, že krása jeho srdce už navždy ovlivňovala jejich cítění a myšlení ...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 21.2. 2013