Nostalgie nebo lež -- těžko si dnes vybereš

9. 1. 2013

Jsem dlouholetým čtenářem" Britských listů" a moje poděkování a obdiv patří těm, kteří je tvoří i těm, kteří do nich přispívají. Za celá ta léta jsem přečetl stovky článků, ale žádný mne nezvedl tak ze židle, vlastně neposadil ke klávesnici, jako článek pana Dolejšího, uveřejněný dne 7.1. tohoto roku. Nechci tento článek hodnotit tak povrchně a na základě dojmů, jako se autor snaží hodnotit souvislosti dnešních mega zlodějen se zlodějnami minulého režimu. Uvedu jen pár skutečných případů, kterých jsem byl osobně v té "strašné" době svědkem a nechť si každý čtenář udělá úsudek sám na čem je vlastně filozofování autora založeno a o co se svým článkem pokouší, píše Václav Sladovník.

Narodil jsem se v roce 1948 a v roce 1980 jsem začal pracovat jako podnikový ředitel firmy s obratem cca 1mld Kč. V podniku pracovalo okolo 4tis zaměstnanců v 10 ti závodech, které řídilo 10 ředitelů. Čtenář nechť mi promine tyto tak trochu osobní údaje, ale bez nich by nebylo možné si udělat představu o mém svědectví.

Do roku 1989 /v podniku jsem přestal pracovat v roce 1995 přechodem do stejné funkce v konkurenčním firmě/ jsem byl svědkem stíhání a odsouzení tří našich ředitelů, členů KSČ, za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví -- jak se tomu tenkrát říkalo a zneužití postavení. Proti dnešním zlodějnám šlo o"legrační " odcizené věci a jejich hodnoty, ale tresty už tak legrační nebyly.

Ve všech případech náhrada škody, odvolání z funkce a vyloučení ze strany

2x podmínečné tresty (jejichž výši si nepamatuji)

1 x trest "natvrdo" 10 let a za co, to si pamatuji docela přesně, - kopii rozsudku jsem měl dlouho schovanou -- 4 pneumatiky, 2m3 prken a obývací stěna.

Mimo to jsem byl svědkem odsouzení svého kolegy ředitele velkého podniku ve stejném kraji, samozřejmě člena a funkcionáře KSČ, k nepodmíněnému trestu, jehož výši z mých vzpomínek odvál čas.

Co měli tyto tvrdé tresty za důsledek- dodnes já, ale možná i mnozí další máme schované doklady o nákupech stavebního materiálu, kdokoliv a kdykoliv byl povinen prokázat způsob nabytí majetku od pytle cementu po celý dům. Dnes ovšem nemusíte prokazovat jak jste k majetku přišli ani pokut se to týká majetku v řádu stovek milionů!

Od roku 1989 do roku 2002 jsem pracoval již ne jako podnikový, ale podle nových označení funkce jako generální ředitel a ničeho takového, jako za minulého režimu jsem již nebyl svědkem. Zlodějnám se začalo říkat podnikání a bylo po problémech. Trochu jsem to zjednodušil, nechť mi čtenář promine a prosím za prominutí i ty které jsem viděl tvrdě pracovat a vybudovat od základů úspěšné firmy.

A na závěr snad trochu zamyšlení navíc.

Přivlastnit si cizí věc je lidem nebo alespoň jejich značné části geneticky dané, jinak by se tím nezabývala náboženství téměř od stvoření světa, nebylo by tolik válek, drastických trestů středověku , ostatně useknutí ruky je v některých zákonících snad dodnes .

Rozdíl je však ve společenských systémech, a já jsem osobně přesvědčen, že tento náš "český " kapitalismus" dosáhl v podpoře rozvoje této části lidského genomu výsledky, které se nedají tak snadno srovnávat s minulým režimem, jak to činí ve svém článku pan Hořejší. Každý máme právo na své přesvědčení, na názor i na ničím nepodloženou víru že je něco dobré a něco špatné. Měli bychom mít ale také povinnost vystoupit proti informacím, které nepřinášejí pravdu a snaží se propagandisticky manipulovat s vědomím čtenář.e Já se pokusil tuto svoji povinnost splnit.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.1. 2013