KATOLICKÁ HISTORIE STÁLE ŽIVÁ

Fotografie: Hitlerovi služebníci

27. 11. 2012 / Jiří Bátěk

Kapitola sama pro sebe je ustašovské fašistické hnutí v Chorvatsku, které bylo silně propojené s katolickou církví, nebo pomoc nacistickým a fašistickým zločincům při útěku před spravedlností do Argentiny po skončení 2. sv. války. Alois Hudal, rakouský katolický biskup, tak pomohl např. Franzi Stanglovi, veliteli vyhlazovacího tábora v Treblince či Waterovi Rauffovi, vynálezci mobilních plynových komor. Vatikánské pomoci se dočkali i takové „esa“, jako byl smutně proslulý lékař z Osvětimi Josef Mengele či organizátor transportů do koncentračních a vyhlazovacích táborů Adolf Eichmann. Podle odhadů se 800 nacistickým funkcionářům podařilo před spravedlností uprchnout, mezi nimiž bylo asi padesát kandidátů na šibenici.

Kdyby pan kardinál Dominik Duka a jemu podobní znali alespoň trochu historii, pak by si pojem „lůza“ schovali právě pro zjevy zobrazené na těchto fotografiích a ne pro slušné lidi mající odlišné názory, než jaké zaujímají dnešní církevní hodnostáři. Na jeho webových stránkách nalezneme výrok: „Úkolem doby je být pevnými, ale ne tvrdými. Umět říkat pravdu s láskou“. Těžko říci, jak vnímá pojem „pevný“ i „říkat pravdu“.

Naštěstí ale existují fotografie, které nám možná bez lásky, ale zato zcela jasně a „pevně“ pravdu ukazují. Je dobré si historii občas připomínat a hlavně se z ní poučit.

Symbol chorvatských ustašovců.

Ustašovský vůdce Ante Pavelic (úplně vlevo) s arcibiskupem Aloisem Spetinacem (úplně vpravo). Záhřebský arcibiskup Alois Spetinac byl chorvatským nacionalistou a měl velkou averzi k východnímu, pravoslavnému náboženství.

Ante Pavelic (úplně vlevo) s arcibiskupem Aloisem Spetinacem.

Chorvatští duchovní hajlují (duben 1942)

Všimněme si gesta vojáka a duchovních.

V Chorvatsku

Jeptišky pochodující s chorvatskými fašisty.

Ante Pavelic (u obou fotografií uprostřed)

Měl hlavní podíl na vyvražďování židovského a srbského obyvatelstva v Chorvatsku v období 2. sv. války.

Katolický kněz Jozef Tiso v roli „následovníka Krista”.

Zde již Tiso jako politik s Hitlerem v Berlíně. V letech 1939 - 1945 byl prezidentem Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa.

Za Tisovy vlády bylo v roce 1942 ze Slovenska deportováno asi 58 000 Židů do německých vyhlazovacích táborů. Po skončení 2. sv. války byl zatčen americkými jednotkami, v Bratislavě odsouzen k smrti Národním soudem jako válečný zločinec a roku 1947 oběšen.

Španělské jeptišky, boží bojovnice.

Ve Španělsku.

Ve Španělsku.

6 srpna 1934, Norimberg, VI Parteitag NSDAP. Hitler tiskne ruku biskupa Müllera. Uprostřed převor německých benediktinů A. Schachleiter.

Kněží na setkání katolické mládeže na stadiónu v Berlíně, 1933

Cesare Orsenigo, papežův diplomatický zástupce, na norimberském slavnostním nacistickém shromáždění, září 1933.

Katoličtí biskupové, Joseph Goebbels (úplně vpravo) a Wilhelm Frick (druhý zprava)

Hajlující katolický kněz mezi nacisty.

Hitler a nuncius Cesare Orsenigo.

Hitler a Cesare Orsenigo v Berlíně, 1935

Goebbels a nuncius Cesare Orsenigo.

Hitler dává autogram křesťance.

Německý křesťanský biskup Friedrich Coch, Drážďany 1933. V roce 1931 vstoupil do NSDAP, v období 1933-1945 biskupem Evangelické luteránské církve v Sasku. Jeden z hlavních mužů Německých křesťanů.

Nacisté v kostelech. Tyto fotografie byly publikované nacisty během Hitlerovy vlády.

Němečtí křesťané - Deutsche Christen (DC), pronacisticky orientovaná část Německé evangelické církve. Pyšnili se vlajkami s hákovým křížem na věžích kostelů. Podle německých křesťanů Bůh mluví právě skrze Vůdce a německý národ.

Odznak a vlajka Německých křesťanů - Deutsche Christen (DC)

Vytisknout