Guardian: Kolik jiných zemí by tolerovalo výstřelky Pussy Riot? Ale...

18. 8. 2012

Jste prezidentem velké země s rostoucí ekonomikou a chcete, abyste měl dobrou mezinárodní publicitu. Jste hrdý, že jste populární, máte hluboké povědomí o historii a sám zosobňujete budoucnost své země (aspoň si to pořád namlouváte). Trestní soud odsoudí tři mladé ženy, dvě z nich matky, k dvěma letům do vězení za to, že uspořádaly čtyřicetisekundovou feministickou performanci v jednom oficiálním kostele ve vaší zemí a světové sociální sítě z toho zešílejí. Dva roky gulagu pro Putinovy nepřátele, řičí na vás. Vypuknou demonstrace po celém světě před vašimi velvyslanectvími. Stárnoucí celebrity se řadí do fronty, aby vás odsoudily. Pan Putin se v pátek jen tak omylem nestřelil do nohy, ale vypálil proti sobě celý samopal, argumentuje redakční komentář listu Guardian.

Pussy Riot zřejmě urazila mnoho ruských ortodoxních věřících tím, že křičely slova jako "Hovno, hovno, Boží hovno!" před ikonostasem v chrámu Krista spasitele. Z výsledků průzkumů veřejného mínění, který provedla nezávislá výzkumná organizace Levada, vyplývá, že jen 6 procent Rusů sympatizuje s ženami z Pussy Riot a 51 Rusů cítí vůči nim nezájem, hněv či nepřátelství. Podobně by lidi byli uraženi, kdyby k něčemu podobnému došlo v londýnském chrámu sv. Pavla nebo ve Vatikánu. A ti, kdo o tom pochybují, by si měli uvědomit, jaké napětí by vyvolalo, kdyby toto udělal někdo v mešitě během pátečních modliteb.

Kolik muzeí na světě by předstíralo, že nic nevidí, když se v jejich prostorách filmovala sexuální orgie několika nahých dvojic, praktikujících soulož - včetně silně těhotné Naděždy Tolokonnikové, jedné ze tří žen odsouzených v pátek - mělo to ilustrovat, jak jsou Moskvané znásilňováni svou vlastní vládou. Dovedete si to představit v Britském muzeu v Londýně? V Louvru? V Metropolitním muzeu v New Yorku? Touha potrestat anarchisty není jen ruská.

Avšak touhu zlikvidovat politickou opozici, tímto způsobem a v tuto dobu, tu má jen pan Putin. Pussy Riot má dva argumenty, a oba jsou platné: že ruská ortodoxní církev kryje Putinovo sílící mesiášství a druhý, že tento muž žene Rusko přímo do slepé uličky. Putin, muž stability, se stal překážkou pro změny. Putin nemá žádnou politiku pro generaci, která se politicky probudila. Není připraven k dialogu s žádnou částí své země a snaží se jen posilovat centrální moc.

Takhle to ale nemusí být. Putin může vylézt z jámy, kterou si kope. Může uspořádat parlamentní volby a nechat populárního premiéra, aby řídil zemi. Mohl by ustoupit z politické frontové linie a přesto si pro sebe ještě vytvořit roli otce národa. Pokračovat ve své nynější politice, snažit se stále nepevnější rukou řídit autoritářsky zemi, to povede ke katastrofě.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.8. 2012