POZNÁMKA NA OKRAJ:

O podezřelém znásilnění, anebo Kdo koho vodí za nos?

17. 8. 2012 / Uwe Ladwig

Julian Assange byl ve Švédsku obviněn ze znásilnění. Proto musí švédský státní zástupce vykonávat svou práci a mimo jiné i provést výslech obviněného. A obviněný jako obvykle byl požádán, aby se dostavil k výslechu, a to samozřejmě v zemi, kde je obžalován. Když to obviněný odmítl udělat, státní zástupce podal oficiální žádost o Assangeho vydání a později nesouhlasil s jeho výslechem v Británii. Státní zástupce se ovšem také ale nemohl vyjádřit se k možné, zatím eexistující žádosti nějakého amerického soudu o vydání Assangeho, protože bez ní a bez její analýzy by nebylo v demokratické zemi, vázané zákonem, možné Assangeho do Ameriky vydat. A v Británii byla Assangeho námitka proti jeho vydání do Švédska samozřejmě soudem odmítnuta.

Co po to všem zbývá? Podezření ze znásilnění nemůže být bez výslechu obžalovaného uzavřeno. Ekvádor na Assangeho žádost zasáhl do soudního procesu dvou demokratických států a proti Assangeho vydání demonstrující lidé kryjí muže, obviněného ze znásilnění. Propadli podezření, že švédští státní zástupce se nezajímají o objasnění případu znásilnění, ale chtějí Assangeho vydat do USA.

Měli bychom se ptát, zda má být soudní řízení opravdu organizováno v souladu s přáním obviněného a proč by se měl obviněný, který se možná provinil znásilněním, být osvobozen od výslechu? Nebo si myslíte, že je znásilnění jen kavalírský přestupek, na němž nezáleží?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.8. 2012