Roman Smetana: Byl bych rád, pokud by můj postoj byl pro další lidi inspirativní

17. 2. 2012 / Milan Daniel

Od středečního rána jsem byl zavalen desítkami mailů, které vyjadřovaly podporu Romanovi Smetanovi, který byl soudkyní okresního soudu v Olomouci Markétou Langerovou odsouzen za pomalování plakátů. Mezi pisateli byli i právníci, kteří mu nabídli pomoc. Jednou ze zpráv, které jsem během dne otevřel, byla i ta od pana Smetany:

"Jsem rád, že lidé mají o moji kauzu zájem, na straně druhé jsem rozený samotář a současná vysoká medializace mne dosti psychicky zatěžuje, dokonce více, než hrozba vězení. Budu především rád, pokud někoho můj přístup v budoucnu pozitivně inspiruje, já už bohužel cítím, že jsem své schopnosti a síly prozatím využil nadoraz. Jak se kdo k věci postaví je pochopitelně na něm samém, já osobně od nikoho nic neočekávám. Založení výboru na mou obranu je sice zajímavý počin, Vaší aktivitě nemíním nijak bránit, cítím se ale zároveň tak trochu trapně, protože jsem v minulosti nikomu podobným způsobem nepomohl, nejsem aktivista."

Postoj Romana Smetany je srozumitelný. Říká jím ale mj., že v kauze nejde jen o jeho svobodu, ale o svobodu naši, a že bychom měli své postoje tomuto svému zájmu přizpůsobit. Jeden ze čtenářů mi v této souvislosti mj. vzkázal:

"Proč by se ten člověk měl z něčeho zodpovídat, vždyť na ty plakáty přispíval ze svého platu, nemalou částkou. Proč má každý občan povinnost přispívat na lumpárny? On jenom zviditelnil to, co si myslí 99% normálních lidí. Je to šupárna, když strany co jdou do voleb na svoji kampaň dostávají prachy od státu. Proč? Ať si na to strany hezky vydělají a pak se uvidí, ale to ne, proč se o něco starat, když Kalousek rád na sviňárny otevře kasu. Pro nemocné a jinak postižené peníze nejsou, ale zde se přímo sypou. Ať dají lidem možnost, aby třeba před volební kampaní dali například po dobu tří měsíců každý svobodně a podle svého uvážení stovku na nějakou stranu. Nemusíme být zrovna prognostici, ale výsledek je víc než jasný, jak by to dopadlo. Tak občane makej,plať daně a já si potom z nich pěkně odsypu,protože jinak bych na svoji existenci od tebe žádné peníze nedostal a pak můžeš jít klidně k volbám a pokud by jsi za své peníze chtěl udělat něco jako ten řidič, tak se těš."

Jiný čtenář mi popsal zkušenost z Massachusetts: Tam je veškerá předvolební propaganda omezená na plakáty či transparenty, které jsou nošeny na tyčích. Kampaň na zdích nebo dokonce v dopravních prostředcích je nemyslitelná. Smysl opatření je jasný -- nenechat si zdi, ano i autobusy, zasvinit portréty politiků. Není důvod, proč by měl tamní občan platit ty plakáty a není důvod, proč by měl potom platit také jejich úklid. U nás ano: Politici se tak rozhodli a my jsme se tomu nebránili.

Podstatu věci přesně trefil čtenář Pavel Drs. Napsal:

Z hlediska vyššího principu mravního nejsou přimalovaná tykadla zločinem a proto i já schvaluji čin Romana Smetany, a to z následujících důvodů :

  • Volební plakáty jsou svým obsahem absolutně stupidní. Z principů teorie relativity vyplývá, že jakákoli další modifikace je již nemůže více znehodnotit.
  • Fotografie na volebních materiálech neodpovídají realitě (eliminace podbradků, vrásek, šedin, redukce hmotnosti ap.). Tykadla tento podvod na voličích pouze decentně parafrázují.
  • Hesla na volebních plakátech jsou prokazatelně lživá. Je občanskou povinností na to upozornit.
  • Volební kampaně jsou částečně financovány z peněz daňových poplatníků a není důvodu, proč by se k nim občan nemohl vhodnou grafickou formou vyjadřovat.
  • Z větší části jsou pak kampaně financovány z černých fondů (např. Martin Knetig, poradce místopředsedy ODS Pavla Drobila uvádí: "To je prostě o tom, že když vezmeš rozpočet na mediální kampaň na úrovni 130ti milionů korun, které deklarují strany, tak zjistíš, že ta mediální kampaň stála dvě a půl miliardy."). Poukazování na lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky je tedy zcela na místě.
  • Správnost činu Romana Smetany je krom toho jednoznačně prokázána příslovím o potrefené huse

Do "výboru" na obranu Romana Smetany se přihlásilo nečekaně mnoho osob. A osobně mne těší, že ještě více lidí cítí inspiraci pro příští volby. Radím jim: Pořiďte si vlastní plakát svého "oblíbeného" politika, zmalujte ho tak, aby se vám to líbilo a noste ho na tyči -- třeba i na předvolební shromáždění jeho partaje. Byl jsem včera zahlcen e-maily, které jsem zpracovával celý den. Ale na druhé straně mne potěšilo, že je v této zemi mnoho těch, kteří chtějí situaci změnit. Roman Smetana něco spustil a já bych byl moc rád, kdyby to byla lavina.

Společně budeme zvažovat co dál. Možností je mnoho a budeme potěšeni, když čtenáři přijdou s neotřelými nápady na to, jak to udělat, aby ti co nám lžou a kradou měli vymalováno.

Tykadlový řidič Roman Smetana
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.2. 2012