DOKUMENT

Mikis Theodorakis: Výzva k jednotné frontě lidově demokratického odporu

17. 2. 2012

Po mnoha otázkách a myšlenkách, duševní trýzni a obrovském tlaku odpovědnosti, možná po všem tom dohromady, jsem se konečně odhodlal. Nadešel okamžik velké historické iniciativy, určené všem Řekům – vyzvat vás k lidové vzpouře s cílem ukončit tuto probíhající národní krizi, která učinila z Řecka protektorát, který nám dělá ostudu, neboť vede náš lid do každodenní mizérie, jejíž konec je v nedohlednu.

Všichni jsme svědky toho, co se děje v těchto dnech na politické scéně. Naše politické vedení se stalo terčem posměchu. První zastupitelská instituce, reprezentující demokracii – řecký parlament, – byla potupena. Některé slabé hlasy v ní nejsou slyšet, ztrácejí se nebo jsou pohřbené. Moc bank je nyní již otevřeně uplatňována z kanceláře premiéra prozatímní vlády.

Mezinárodní výsměch a urážky jsou na denním pořádku. Majetek lidu Řecka je vyprodáván cizincům, zatímco řecký lid a chudoba řeckého národa se každým dnem prohlubuje.

V této kritické době jsme všichni zatíženi stejnou odpovědností, bez ohledu na obchodní, ekonomická, vzdělávací a jiná zaměření. Máme stejnou povinnost a stejná práva uspořádat hnutí, které bude ve své podstatě všeobecným odporem proti současnému systému moci, s cílem zbavit naši zemi jeho přítomnosti a místo něj nabídnout našemu lidu důstojnost, sociální i společenský pokrok. Nabídnout jim možnost vzít svůj osud do vlastních rukou v mezích – jak nejlépe to půjde – docílit reálnější a spravedlivější demokracie, vlády lidu.

Chcete-li to, měli bychom usilovat o dosažení naší národní nezávislosti. Národní nezávislosti, po které šlapou cizinci a jejich lokajové uvnitř, ale i vně naší země.

Náš odpor by měl mít zcela zřetelný obsah. Nezávislost, sociální pokrok a demokracii.

Naším cílem tedy by mělo být, aby museli odejít cizinci z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, před nimiž se ponižují obě vládnoucí strany, které jsou nyní u moci. Cizinci od nich požadují, aby si brali neustále více úvěrů a více půjček a vyzývají k jejich vládnutí i nadále, aniž by braly ohled na budoucí generace, které od nynějška pokořují na desetiletí dopředu tíhou nadměrných úroků.

Pokud jde o zadlužení, které na nás bylo uvaleno a neustále na nás uvalují pod nelidskými podmínkami, my je jasně a jednoznačně odmítáme.

Toto jsou ve stručnosti cíle Fronty jednotného národního demokratického odporu, ke kterému Vás vyzývám, abychom jej všichni společně zorganizovali.

Na čem tedy záleží dnes?

Není to snaha o individuální, stranické či jiné sobecké cíle, ale jde o sjednocení nás všech, v atmosféře kolegiality a rovnosti, v naší povinnosti, což je dluh vůči našemu lidu a naší vlasti.

Pro tuto chvíli nás spojují obecné cíle, které nás mohou všechny spojit, a které jsme začali realizovat takto: „Pokaždé uskutečňovat jeden velký krok. Kupředu.“.

Pro tentokrát vyžadujeme:

• Naši národní nezávislost a zbavit nás přítomnosti „trojky“ a MMF, kteří nás nezákonně dusí a ponižují nás.
• Budování sociálního státu, aby byly zajištěny bezpečnost a výhledové možnosti pracujících a zejména mladých lidí.
• Rozvoj kulturního hnutí, které přinese zpět ideje našich duchovních tradic, a ne udržované subkultury jdoucí proti proudu.
• Vykonat spravedlnost nad všemi zodpovědnými za zbídačení země.
• Nahradit současný prohnilý systém moci a ustanovit skutečnou demokracii.

Dosažení těchto cílů je prvním krokem. Poté bude mít demokraticky zvolená vláda možnost volně pokračovat v rámci svých nových cílů, o kterých v té době se bude domnívat, že slouží budoucnosti našeho lidu.

Po ustavení nové nezávislé vlády, skutečné demokracie a sociální spravedlnosti, musí přijít změna ústavy a všech ostatních velkých a pro nás životně důležitých témat, jako je obrana státu, obnovení země spolu s jejím hospodářským rozvojem a reorganizace státu na moderních základech, mezinárodní vztahy, vzdělávání občanů a zvyšování naší životní úrovně, to všechno budou cíle dalšího velkého kroku, o kterém v nových podmínkách skutečné demokracie rozhodne suverenita našeho lidu po svobodných volbách.

Pak budeme mít ten „luxus“ si vybrat různé cesty, podle vůle každého z nás ve společnosti a jeho politického smýšlení.

Dnes, nicméně, existuje rozdíl v řecké společnosti mezi námi, sjednocujícími se v jedné frontě a skupinami sdružujícími se okolo předních stran. Na jedné straně je řecká oligarchie sloužící cizím zájmům, její političtí spojenci, kteří je podporují. Zatímco na druhé straně je drtivá většina našeho lidu, která představuje hlavní oběť současné situace.

A z tohoto důvodu náš projekt národní jednoty se bude pohybovat kolem cíle, který spojuje všechny Řeky. V podstatě máme před sebou jednotnou frontu, která nás pojí jedním společným cílem, který si žádá jednotu a boj k dosažení národní nezávislosti a zbavení se jakýchkoliv pout, jež nás odsuzují k nečinnosti a zabraňují nám ve svobodném rozvoji ve všech oblastech života.

OBSAH ČINNOSTÍ

1. Vytvoříme organizace po celé zemi a na všech pracovištích.

2. Program vytvoří hustou síť uspořádání regionálních a centrálních konferencí.

3. Odpor rozšíříme po každém provokujícím a v podstatě nezákonném rozhodnutí, dotýkajícího se pracujících, jako např. snížení mezd, propouštění a konfiskace.

4. Budeme se snažit všemi prostředky (letáky, plakáty a jinými akcemi) informovat včas občany a zároveň se snažit, abychom naléhali na ně být aktivními v akcíh pro sociální solidaritu. Naším cílem je nenechat ani jednu rodinu hladovět.

5. Hájíme každého občana, pracujícího nebo nezaměstnaného, studenta, dělníka nebo rolníka, každou oběť vládního násilí.

6. Budeme bránit společně a aktivně národní bohatství země.

7. Utvoříme síť pro neustálou informovanost světové veřejnosti jak osobními intervencemi, tak pořádáním tiskových konferencí a shromáždění, zejména v Evropě.

8. Budeme se obracet na ty politiky, kteří ještě nepřijali kompromis. Na „rozhořčené“ spoluobčany. Na veřejné činitele. Na představitele kultury. Na pracující. Na mladé lidi. Bojující Řecko se může dostat ven ze své současné izolace a opět se stát pro zkostnatělou, nehybnou Evropu zdrojem inspirace, kultury a nových vizí.

9. Budeme každým způsobem veřejně pranýřovat jakékoliv protilidové rozhodnutí vlády i kohokoliv, kdo její rozhodnutí podpoří. Skončeme s nimi.

10. Systematicky budeme usilovat o to, abychom dostali lid do ulic a vynasnažíme se zorganizovat všude obzvláště velké akce.

KULTURNÍ ODPOR

Zřizuje se Odbor kulturního odporu v rámci Jednotné fronty národního demokratického odporu (E.LA.D.A.), jehož základním cílem bude – organizovat protiútok proti současnému stavu subkultury, která panuje v naší zemi.

Vynasnažíme se shromáždit zástupce intelektuálního a uměleckého života a přivést jejich dílo i je samotné do kontaktu s lidmi v celé zemi.

Zorganizujeme kolektivní umělecké výstavy výtvarných děl a knih; projevy, diskuse, divadelní představení a koncerty tak, aby se vše dostalo k lidu a stalo se tak tím nejlepším, co v oblasti naší kultury existuje.

Z tohoto důvodu žádáme, aby spisovatelé, básníci, výtvarní umělci, herci, skladatelé a zpěváci se sjednotili v našich řadách, protože stávající hluboká krize, která hubí náš národ, je možná hlavním cílem duchovní, kulturní a umělecké degradace, zničením našich duchovních tradic, zbavením se našich současných mluvčích ducha a umění.

Národ musí získat zpět do svých rukou budoucnost Řecka!

Mikis Theodorakis

10. 11. 2011

Ε.ΛΑ.Δ.Α. (Ενιαία Λαϊκή Δημοκρατική Αντίσταση) - Κίνημα Ανεξάρτητων Πολιτών - Επίσημη ιστοσελίδα ZDE

přeložili Martha Elefteriadu a Štěpán Kotrba

---

V dubnu 1967 provedla v Řecku armáda akční plán "Prometheus" - pravicový puč (známý dnes jako "režim plukovníků"), ve snaze zabránit Georgi Papandreouovi ve vítězství v nastávajících volbách a následném komunistickém převratu. Americký velvyslanec v Aténách nesouhlasil s vojenským převratem a nazval ho "znásilněním demokracie". Jack Maury, vedoucí kanceláře CIA v Aténách, mu na to tehdy odpověděl: "Jak můžete znásilnit kurvu?"

Theodorakis přešel do ilegality, založil "Vlasteneckou frontu" (PAM). 1. června, plukovníci vydali "dekret č. 13", který zakázali hrát, a dokonce i poslouchat jeho písně, posléze ho zatkli a uvěznili v koncentračním táboře. Chunta vládla Řecku v letech 1967 až 1974, během této doby se sjednocoval odpor Panhellénského osvobozeneckého hnutí, Demokratické obrany, Socialistické demokratické á unie a Komunistické strany Řecka. Theodorakis koncertoval, psal hymny pro Násira, socialistické hnutí ve Venezuele, francouzskou socialistickou stranu i řecký zahajovací ceremoniál olympijských her v Barceloně. Po pádu plukovníků se levicový-liberál Theodorakis vrátil do Řecka, později byl zvolen několikrát do řeckého parlamentu, byl ministrem i občanským aktivistou proti proti NATO, kosovské válce a proti válce v Iráku. V prosinci 2010, Mikis Theodorakis založil nezávislé lidové hnutí Spitha, 31. května přednesl projev před deseti tisíci demonstranty v centru Atén. Nyní organizuje Jednotnou frontu lidově demokratického odporu (E.LA.D.A.).

Vytisknout