Komunisté tolik nekradli

16. 2. 2012

Dobrý den, chtěl bych reagovat na článek pana Františka Řezáče o komunistech. Snad si to mohu jako nadšený zvonič klíči na Václaváku a poté dlouholetý zarputilý volič pravice dovolit, píše Rudolf Dobiáš.

Pana Řezáče velmi popuzují členové komunistické strany. Uvádí příklad plzeňského Jamese Bonda a soudružky nadšeně konspirující proti jinému soudruhovi. Nechci tady kázat klišé o tom, jak nemůžeme církev soudit podle faráře u nás doma v Ouholičkách. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal -- pracovně -- do kontaktu se členy aparátu různých politických stran. A jaké překvapení: jsou to všichni stejní lidé. Překvapivě dobří, naprosté svině, "normální", jak kdo. Napravo nalevo.

O čem tohle ale proboha vůbec píšu? O tomhle: když se to v 89. konečně položilo, hned po tom slavném zvonění klíči, přišly první svobodné zprávy v nových médiích. Jedna z prvních snah čerstvě svobodných žurnalistů byla ukázat, "jak si žili rudí bohové". Dobově přiměřeně se čekaly koupelny se zlatými kohoutky, zámecká sídla, v případě všudypřítomných sekretariátů božsky vybavené budovy ...

Tak tenhle směr novináři rychle opustili. Tenkrát mi to ještě nedocházelo, i přes to, že jsem s jedním okresním hnízdem komunistů byl pracovně v kontaktu a věděl jsem, že je to typická panelová krabice, prostě takový socialistický barák, se vším, jak bylo tenkrát zvykem: špatně postavené schody, nedoléhající dveře a tak dále. Boss všech okresních komundírů bydlel v domku v Ouholičkách, průmyslový tajemník v paneláku.

Co tím chci naznačit? Tihle mocipáni mě nebetyčně štvali. Těmi klíči někdo asi zvonil proto, že to bylo in. Já ne. Už dlouho jsem se na to těšil. Ale dneska si představuju, kdyby se tenhle režim najednou položil a "náhle noví" žurnalisté by šli po sídlech a poměrech dnešních "modročernojánevímjakých bohů" co by našli? Odpovězte si laskavě sami.

Moje vzdělání mi postačuje k tomu, abych si myslel, že ti zatracovaní a lidsky malí komunisti prostě vytvořili systém, ve kterém nevznikají skrze majetek všemocní vládci. Že to tak za totáče nevypadalo? Blbost těch konkrétních komunistů a jejich metod ze 30. let. Ale ne blbost systému, který obhajují.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.2. 2012