OECD: České školství upadá

15. 2. 2012 / Emil Ruml

Škoda, že ve zprávě experti nedoporučili i to, kdo by to měl říct, udělat a kontrolovat. Ono je ale úplně jedno, co ve zprávě napsali. Takových zpráv už bylo! A co se stalo? Něco podobného, jako když hodíte do rybníka kámen. Udělá to žbluňk, vytvoří se několik vln, a za okamžik je hladina zase klidná.

České školství tu nestojí ve vzduchoprázdnu  samo o sobě. Přesně odráží obecný stav, který tu byl nastolen po devadesátém roce. "Vládu" nad školstvím převzal stranický sekretariát té které ve volbách úspěšné strany.  A sekretariáty začaly prosazovat nejen své rigidní, dogmatické ideje, ale hlavně "své" lidi (a nezáleží na straně). V drtivé většině nešlo o kvalitní odborníky, ale "jen o souvěrce", kteří byli spřízněni s idejí (nebo osobou), a tedy si nedovolí kritizovat, a také ideu  kdykoli podpoří, protože se jim jednoduše, na příkladu, vysvětlí, že když nebudou poslušní, končí. Naopak, jestliže budou donuceni z funkce (pro neschopnost, nemírné pití nebo politickou nevhodnost) odejít, strana (osoba) se o ně postará, a novou, lepší funkci obstará.

Aby bylo zaručeno dekorum, i výběrové řízení se třeba uspořádá. Osobně jen lituji, že se při výběrových řízeních nemohl uplatnit náhodný výběr -- na funkcích by sedělo určitě víc schopných než dnes.

Použití tohoto systému nabralo na síle okolo roku 2000 a je uplatňován stále vehementněji.  A není proto divu, že se v mixu špatný člověk (asociální manipulátor, psychotik) -- špatný systém (platba na hlavu) -- špatný zákon (minimální zodpovědnost, praktická neodvolatelnost) prosadila a prosazuje nekvalita.  

Že naši potomci jsou ve svých znalostech a schopnostech jich použít čím dál horší, to není primárně chyba učitelů, ale státu, který stanovil špatná kriteria a do školství dává málo peněz (i když víc než blahé paměti vláda pana prof. Ing. Václava Klause, CSc.,dr. h. c. mult., která dávala z rozpočtu procentuelně do školství nejméně z celé Evropy), ale i celé společnosti, potažmo rodičů, kterým je nejspíš jedno (a obvykle o tom ani neví), že jejich dítě učí student pedagogické fakulty. (Pro ředitele je levnější než starší kvalitní učitel. A řediteli jde o peníze až na prvním místě, takže ho kvality výuky moc nezajímá.) A jistě "fandí" učiteli, který podlehne příkazu ředitele, že nesmí dát špatnou známku, a má tedy na dítě minimální nároky. (Odchod neschopného nebo naštvaného žáka znamená méně peněz pro školu.)

Politikům "v našich krajích" se nedivím. Ti budou (až stávající ročníky skončí školní docházku) "za vodou", a bez odpovědnosti i mimo politiku. Rodičům se divím. Protože skrze své (málo vzdělané) děti si "zadělávají" na velké problémy. Své a svých dětí, v budoucnu. "Ostrůvky pozitivní deviace" už se objevují -- viz případ litoměřického gymnázia.

Pravdou ale zůstává, že:

• 1. dokud nebudou ve vedoucích pozicích sedět lidé morálně (to především) a odborně na výši, ale známí známých ze stranických sekretariátů, leštiči klik, společnice a společníci, budou nám jakákoli doporučení jakýchkoli komisí k ničemu.
• 2. dokud se nebudou lidé ve vedoucích pozicích zodpovídat za svoji práci, budou nám jakákoli doporučení jakýchkoli komisí k ničemu.
• 3. dokud se nebudou rodiče aktivně zajímat o kvalitu vzdělávání svých potomků, budou nám jakákoli doporučení jakýchkoli komisí k ničemu.

Holt, školství tu nestojí ve vzduchoprázdnu  samo o sobě.

Tento příspěvek vyjadřuje osobní zkušenosti a prožitky čtenáře BL, a nemá za cíl jakkoli do detailů rozebírat problémy českého školství. I když by pro někoho mohlo být zajímavé rozepsat se o tom, kterak pan ředitel nejmenované školy po několikahodinové instruktáži kolegů jak zapnout počítač, vyučuje IT, nebo jak se vyhozený šéf školského odboru (aprobace dějepis) stane ředitelem odborné školy se strojírenským zaměřením atd. Věřím, že by pro někoho mohlo být zajímavé i do detailů rozebírat problémy českého školství.

Vytisknout