Vládnoucí koalice opět podřídila veřejný zájem lobbistickým tlakům velkých firem

16. 2. 2012

Rozdíly mezi navrženou verzí zákona a tou, kterou nakonec schválila sněmovna, jsou propastné. Podle původního ministerského návrhu měly poplatky za tuhé znečišťující látky postupně růst až do roku 2022, kdy jedna vypuštěná tuna měla stát 29 400 Kč. Podobně se měly poplatky za oxid siřičitý postupně navyšovat na 9 800 Kč. U oxidů dusíku pak mělo jít o zvýšení na 7 800 Kč za vypuštěnou tunu. Vypouštění těkavých organických látek (které se rozhodujícím způsobem podílejí na vzniku letního smogu) mělo být v roce 2022 zpoplatněno 19 600 Kč.

Schválená verze zákona však vládou navrhované zvyšování poplatků neobsahuje a navíc zkracuje dobu, po kterou budou tyto poplatky vybírány. Tyto poplatky přitom tvoří příjem Státního fondu životního prostředí a jeho prostřednictvím jsou alokovány na alespoň částečné kompenzace škod na životním prostředí.

Vládnoucí koalice, tentokrát prostřednictvím poslanecké iniciativy, tak jako již v minulosti mnohokrát, odsunula veřejný zájem na vedlejší kolej a podřídila jej lobbistickým tlakům velkých firem.

Tímto krokem zbavila stát jedné ze základních forem tlaku na zlepšování životního prostředí. Znečišťovatelé nebudou vystaveni ekonomickému tlaku na investice do šetrných technologií a snižování emisí. Zůstává pouze sankční postih pro případ překročení limitů, u něhož ovšem existuje mj. rovněž rozsáhlý korupční potenciál. Neobstojí ani argumenty o budoucích zpřísněných evropských limitech upravených podle tzv. BAT (Best Available Technologies) od roku 2016. I ty nejpokrokovější technologie lze totiž dále vylepšovat a jejich provozní účinnost zvyšovat, proti čemuž však jde princip přijatého pozměňovacího návrhu. Velcí znečišťovatelé si logicky nebudou zvyšovat vlastní provozní a investiční náklady kvůli snižování svých emisí, když je k tomu emisní poplatky nadále nebudou nutit.

Rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ve věci Zákona o ochraně ovzduší je proto absurdní a v rozporu se zájmy České republiky. Největší producenti škodlivých látek nyní budou moci vypouštět emise do výše limitů bez postihů, princip "znečišťovatel platí" byl opuštěn. Odpuštění poplatků za znečištění zvýhodní nezodpovědné podniky, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí.

ProAlt považuje za zarážející, že pro odpuštění emisních poplatků hlasovali poslanci napříč politickým spektrem. Pro bylo 22 poslanců KSČM, 25 poslanců ODS, 18 ČSSD a 11 TOP09. Jde tedy o mimořádné propojení napříč politickým spektrem, které v ostatních případech hlasuje tak rozdílně. Tato skutečnost nutně vyvolává otázky ohledně působení a vlivu nejrůznějších lobbistických skupin na poslance, zvláště pokud si uvědomíme např. působení bývalého premiéra Topolánka v čele Teplárenského sdružení.

Zodpovědnost za přijetí a schválení Zákona o ochraně ovzduší v podobě z 10. 2. 2012 však neleží jen na poslancích, ale i na ministrovi životního prostředí Chalupovi. Ten nezvládl řádnou přípravu a nedokázal zajistit dostatečnou poslaneckou podporu pro tento dlouho připravovaný významný zákon. Tím zmařil práci mnoha odborníků nejen na svém ministerstvu. Otázkou zůstává, zda-li jeho vlažný přístup je pouhou nekompetencí. Jednoznačně však prokázal, že tento resort neřídí v souladu s jeho hlavním cílem.

Iniciativa ProAlt požaduje, aby Senát při projednávání tohoto zákona vzal v úvahu škodlivý charakter uvedených změn a vrátil Sněmovně zákon v původní podobě, beze změn předložených poslancem Burešem. Pro ochranu ovzduší v ČR a především v oblastech notoricky zatěžovaných emisemi je nutné vrátit zákon do podoby původní ministerské předlohy, tedy k ponechání poplatků za znečišťování ovzduší bez časového limitu i s jejich progresivním navyšováním jako významného faktoru tlaku na znečišťovatele.

Ostrava/Praha 16. února 2012

Vytisknout