Na euru všichni vydělali... Hlavně Řekové a demokracie v Evropě

11. 1. 2012 / Karel Dolejší

Boris Cvek přispěchal okomentovat jednu z parciálních kalkulací důsledků vzniku eurozóny - a jak je jeho již poměrně častým zvykem, komentoval ji nekriticky. Dvě evropské demokracie leží v troskách, Řecko navíc pod cenou rozprodává rodinné stříbro, ale my máme věřit tomu, že to všechno dohromady představuje neobyčejný ekonomický úspěch...

Co se ve skutečnosti v eurozóně stalo? Pro země na jihu znamenalo zavedení jednotné měny spravované podle potřeb "zlatého banánu" a specielně Německa jedinou skutečnou výhodu - mohly si najednou na mezinárodním trhu brát levné úvěry. Mezitím ovšem v těchto podmínkách beznadějně atrofovala konkrenceschopnost jejich podniků, které do té doby pod ochranou národních měnových politik pomalu snižovaly náskok vyspělejších ekonomik; a tato atrofie nakonec logicky vytvořila obrovskou nerovnováhu mezi daňovými příjmy a výdaji.

Když se celý europrůšvih, který v jižních zemích prostě jinak fungovat ani nemohl, naplno provalil, Řekům bylo z centra eurozóny, které se mezitím přestěhovalo z Bruselu do Berlína, nařízeno, aby zrušili referendum o úsporných opatřeních a akceptovali ničím neomezenou vládu komisařů "Trojky", která řídí rozprodej jejich majetku a likvidaci sociálního systému, čímž mají být zachráněny banky v severních evropských zemích, které drží řecké dluhopisy. Pro samotné Řecko by už dávno bylo mnohem a mnohem výhodnější normálně zbankrotovat, uchovat si alespoň nějaký státní majetek atd., ale členství v eurozóně mu to neumožňuje - bude z ní vyhozeno teprve tehdy, až z něj zůstane jen úplně obraná kost.

Jestli se tomuhle říká, že Řekové vydělali, pak tedy můžeme s klidem tvrdit, že biblický Ezau velmi výhodně prodal své prvorozenství za mísu čočovice...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 11.1. 2012