Policie v amerických školách

10. 1. 2012

Ve stále větších počtech amerických škol hlídkují na chodbách policisté. Žáci jsou zatýkáni za to, že hodili po třídě papírovou vlaštovku, nebo že odmítli sebrat z podlahy v jídelně drobky. Proč kriminalizuje stát normální chování dětí, ptá se v deníku Guardian Chris McGreal.

Obvinění v policejních dokumentech bylo, že "narušuje vyučování". Dvanáctiletá Sarah Bustamantes byla zatčena proto, že ve třídě dvakrát zmáčkla aerosol s parfémum a nasprejovala si ho na krk, protože ostatní děti se jí posmívali, že "smrdí".

"Jsem divná. Ostatní děti mě nemají rády," řekla Sarah, která byla diagnostikována, že je bipolární a má chronickou neschopnsot se soustředit. "Nadávali mě. Tak jsem se nasprejovala parafémem. Pak řekli,'Dej to pryč, to smrdí hrozně.' Pak učitelka zavolala policii."

Každý den jsou v Texasu u soudů souzeny děti za to, že nadávaly ve škole, že se nechovaly správně ve školním autobuse nebo že se na hřišti praly. Děti jsou také zatýkány, že mají cigarety, jsou "nevhodně" oblečeny a přicházejí do školy pozdě.

V roce 2010 vydala policie 300 000 dokumentů potvrzujících "přestupky typu C" dětem, kterým je někdy pouhých šest let. Důsledkem jsou pokuty, komunitní služba nebo dokonce i vězení. To, co kdysi řešila domluva od učitele, nebo telefonát od učitele rodičům, může dnes vést k zatčení a k záznamu v trestním rejstříku, což zabrání mladému člověku o mnoho let později dostat se na univerzity nebo získat zaměstnání.

Státní legislativa v Texasu loni změnila zákon tak, že už je protizákonné vydávat policejní dokumenty o přestupcích za "nevhodné" chování ve třídě dětem ve věku 10 a 11 let. (V Texasu začíná věk trestní odpovědnosti v 10 letech.) Avšak pokusy zrušit tuto praxi úplně neprošly.

Častou obětí kriminalizace dětí v texaských školách jsou děti s psychickými problémy. Typický je příklad dvanáctiletého chlapce neschopného se soustředit, který ve třídě ve vzteku porazil lavici. Byl odsouzen za "výhrůžné chování" a poslán do vězení pro mladistvé, odkud ho nepustí, dokud nesplní určité vzdělávací požadavky a požadavky na chování.

"Jenže on to nikdy nedokáže," vysvětluje americká psycholožka. "Právě proto je v tom vězení už šest let za něco, co se stalo, když mu bylo 12. Je to skutečná past. Děti, které jsou invalidní, končí ve vězení a nemohou se z něho dostat. "

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 10.1. 2012