V americké Republikánské straně nesouhlasí nikdo s nikým
9. 1. 2012 / Miloš Kaláb
V této době je riskantní psát o tom, jaká je situace v americké Republikánské straně, protože ta se může změnit dříve než článek o ní vyjde. Co se o ní píše v kanadském tisku? Následující článek jsem četl 6. ledna 2012 v týdeníku Maclean's, který vyšel s datem vydání 16. ledna. Kdy byl ten článek napsán? Jistě ne několik minut před vydáním. Oč tedy jde? O novinky, které budou 16. ledna zastaralé. Budou stejně zajímavé jako dnes?
Večer přede dnem, kdy američtí voliči hlasovali ve státu Iowa pro své kandidáty, jeden z nich, dřívější pennsylvánský senátor Rick Santorum, nechtěl věřit svým očím. Zářil od ucha k uchu v restauraci Pizza Ranch na předměstí Des Moines, obklopen davem lidí, kteří ho podporují, až mu hrozilo, že ho umačkají. Byly na něho zaměřeny televizní kamery nejen americké, nýbrž i po jedné z Japonska a z Británie. Proč byl najednou tak štasten? Náhle se dostal do čela kandidátů na prezidenta. Jakožto konzervativního katolíka ho vynesla nahoru vlna evangelikálních voličů v Iowě.
Následujícího večera, kdy se tisknul týdeník Maclean's, byla jeho voličská podpora stejná, jakou dostal dřívější guvernér státu Massachusetts Mitt Romney. Ten byl podle průzkumu názorů v čele skupiny kandidátů. V Iowě se konaly volby nejdříve ze všech amerických států.
Po celé měsíce byl pan Santorum kdesi na konci seznamu kandidátů, kde jeho podpora zdaleka nedosáhla ani 10% a při televizních debatách na jeho adresu padlo jen několik ojedinělých otázek. Nyní ale vypadal ve svém tradičním svetru nataženém na rozepínací košili jako čítankový prezident, pokud takový má sedm dětí ve věku od tří do dvaceti roků.
K jeho velkému překvapení a k překvapení mnoha jiných lidí jeho popularita vysoko vyskočila poté, co ho voličům doporučilo několik mocných evangelikálních kazatelů, kteří zaplavili místní televizní vysílání v Iowě reklamou, že je pan Santorum "jedním z nás". K volbám tedy přiváděli evangelikální křesťané i své děti ve svatém nadšení. Byli to titíž voliči, kteří dali v r. 2008 vítězství panu Mikovi Huckabeemu - vyhrál tehdy o deset tisíc hlasů. "Stojí za tím, več my sami věříme", hlásala reklama, "a vyznává stejný systém hodnot jako my". Paní Lynn Lucy (41) v Des Moines prohlásila, že věří v národ, který je založen na Bohu a na Jeho Slovu.
Pan Santorum udělal totéž, co pan Huckabee v r. 2008, čili navštívil všech 99 okresů a to dokonce několikrát, až si lidé dělali legraci, že vypadá, jakoby se chtěl stát guvernérem. Počet jeho veřejných vystoupení těsně před volbami dosáhl čísla 380! Před bufetem, kde se mohli lidé najíst dosyta za 9,99 dolarů, musel používat megafon.
Paní Luiza Ch. Savage, která o této události napsala do týdeníku Maclean's, že prudký vzestup v oblibě pana Santoruma znamená, že musí co nejrychleji zorganizovat svůj postup ve státu New Hampshire (kde má velice silnou podporu pan Mitt Romney) a potom v Jižní Karolíně, kde zřejmě mnoho hlasů získá pan Newt Gingrich, který byl v Iowě na čtvrtém místě. Díky tomu, že ze soutěže odstoupila paní Michele Bachmannová a vystoupení pana Ricka Perryho jsou velice slabá, pan Santorum se vlastně přes noc stal vedoucím kandidátem sociálně konzervativního křídla Republikánské strany. Pan Perry, texaský guvernér, měl mnoho slabých chvilek včetné té, kdy si nemohl vzpomenout, která ministerstva se chystal zrušit, až by se stal prezidentem. Nemohl si vzpomenout ani na dva programy, které prosazuje v Texasu: dovoluje, aby děti ilegálních přistěhovalců platily snížené -- subvencované -- školné na státních vysokých školách a požaduje, aby byla mladá děvčata očkována proti sexuálně přenášeným chorobám. Paní Bachmannová, která se narodila v Iowě, byla v tom státě zpočátku v čele kandidátů, ale postupně odpadla, když voliči poznali, že má velké nedostatky v mnoha názorech na řízení státu. Viděli jsme ji v televizi, když prohlásila, že ze soutěže odstupuje, protože zjistila, že má s ní Bůh jiné plány.
Obliba pana Santoruma u evangelikální pravice je pochopitelná. Je jak proti přerušení těhotenství, tak i proti antikoncepci a kritizuje rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, podle něhož jednotlivé státy nemohou prohlásit antikoncepci za nezákonnou, protože by tím narušovaly právo na soukromí. Pan Santorum označil v evangelikálním blogu Caffeinated Thoughts kontrolu početí za "nebezpečnou" a "naprosto nikoliv v pořádku": "Je to licence na konání v sexuální oblasti, které se příčí tomu, jak se věci mají dělat".
Nyní má pan Santorum možnost spojit podporu od sociálních konzervativců s podporou od fiskálních konzervativců a "jestřábů" v mezinárodní politice. Velice se angažuje ve prospěch Izraele a hodlá zabránit snaze Íránu vyvinout nukleární zbraně.
Volby v Iowě současně ukázaly, jak hluboce je rozštěpena Republikánská strana a že případně nominovaný kandidát bude mít těžkou práci, aby stranu sjednotil. Bylo to patrné na skupině, která podporuje pana Rona Paula, šestasedmdesátiletého libertáriánského kongresmana z Texasu, který skončil na třetím místě. Jeho protiválečné názory a podpora občanských práv mu získávají stále více příznivců u mladých členů Republikánské strany i u nezávislých voličů zklamaných z prezidenta Obamy.
Pan Paul zvítězil ve městě Des Moines. Pracovník informačních technologií, třicetiletý pan Treye Nekola tam prohlásil, že v posledních volbách hlasoval pro pana Obamu, ale nyní dává svůj hlas panu Paulovi, protože je jediným kandidátem, který dává naději na alternativu k válkám, výdajům na obranu a k názorům, jak vyrovnat státní rozpočet.
Ve volební kampani trvá pan Paul na tom, že Amerika musí přijmout radikálně skromnější zahraniční politiku a to jak z morálních, tak i finančních důvodů. Prohlašuje, že dnešní americká zahraniční politika nepřináší občanům víc bezpečí, ale naopak je vystavuje většímu nebezpečí a dodává, že účast na nevyhlášených válkách přidala 4 biliony dolarů ke státnímu dluhu. Před časem byl pan Paul považován za podivína nebo blázna, ale jeho nynější pozice zaujala pozornost některých republikánů. Jeho vynikající výsledky v Iowě naznačují, že by mohl uvažovat o založení nezávislé politické strany, aby se mohl stát prezidentem, což připomíná dřívější snahy pánů Rosse Perota a Ralpha Nadera.
Zatím přitahuje pan Mitt Romney voliče zcela jiného založení -- drobné podnikatele a současně velice bohaté Američany, kterým se jedná o hospodářství. Když mluví jakožto bývalý obchodní konzultant o tom, které vládní programy zruší, není to prý tak, že by chtěl drtit federální vládu jen tak z principu. Nabízí totiž analýzu v tomto duchu: "Je tento program tak důležitý, že si na něj půjčíme peníze od Číny, abychom jej mohli provozovat?" Jeho obdivovatel, pětapadesátiletý organizátor hudebních vystoupení v Des Moines, pan Tom Blecker si pochvaluje, že má pan Romney zkušenost jako podnikatel, který v soukromém podnikání vydělal miliony dolarů. Odmítá názory lidí, kteří obviňují pana Romneyho, že udělal kotrmelec: "Jsou to naopak oni, kdo dělá kotrmelce". Nevadí mu ani to, že pan Romney zavedl v Massachusetts zdravotní pojištění, o kterém jeho kritici říkají, že se podobá tzv. Obamacare: "Pan Romney je zavedl pro lidi, kteří neměli pojištění, ale nevnucoval je násilím každému."
Paní Sandra Morse, pětašedesátiletá žena na odpočinku ve Waukee, nazvala pana Romneyho "jediným republikánským kandidátem, kterého je možné volit za prezidenta" a chválila jeho zkušenost jako guvernéra a soukromého podnikatele. Současně prohlásila, že by nikdy nemohla hlasovat pro pana Paula, i kdyby byl nominován. "Je to nebezpečný člověk, kterému chybí kontrola. Nechápu, proč mu dávají lidé svoje hlasy". Podobně ale říká pan Lou Lippincott (34), který volil pana Paula, že by nikdy nemohl hlasovat pro pana Romneyho: "Kdyby došlo k rozhodování mezi Obamou a Romneyem, nevolil bych". Pan Dave Lyman, jednapadesátiletý nezaměstnaný technik informačních technologií, podporuje pana Santoruma, "protože je velice konzervativní a já mu věřím. I jeho minulost je velice konzervativní". Dodal, že republikánští stratégové nemohou straně vnutit pana Romneyho jakožto člověka nominovaného na místo prezidenta a že by se v tom případě setkali ve straně s odporem.
Reportérka L. Ch. Savage uzavírá, že s tak odlišnými názory a dokud se nenajde člověk, který by dokázal překlenout rozdíly a podnítit většinu voličů k nadšení, to vypadá tak, že by mohl být vítězem prezident Obama. Jaká bude situace 16. ledna, tedy v ten den, který bude odpovídat datu na mém výtisku týdeníku Maclean's?
VytisknoutObsah vydání | Pondělí 9.1. 2012
-
9.1. 2012 / Jan ČulíkUlovit miliardáře: Odcizená groteska o tom, že všechno v ČR je založeno na podvádění9.1. 2012 / Síla čínské vojenské moci je nedoceněna2.4. 2012 / Hodně klesající tendence17.4. 2012 / Zprávy, které nemají názor9.1. 2012 / Poznámka k Habermannovu mlýnu7.1. 2012 / Maďarský "Viktátor" čelí protestům7.1. 2012 / Novoroční rozhodnutí v roce 2012: Nedělejte je2.1. 2012 / Smogový dýchánek č. 46.1. 2012 / Hrozí další válka v Perském zálivu?6.1. 2012 / Tomáš KolocNa podzim zemřel bez povšimnutí médií (!) nejstarší chartista, filosof-spouštěč Pražského jara 1968, téměř stoletý Jiří Hermach (1912 -- 2011)6.1. 2012 / Veksláci jsou všude6.1. 2012 / Děkuji všem9.1. 2012 / Informace pro potenciální autory Britských listů5.1. 2012 / Hospodaření OSBL za prosinec 2011