První, co zruší Strana svobodných občanů, bude svoboda jednotlivce

10. 1. 2012 / Jiří Hrebenar

Toto prohlašují Svobodní takříkajíc teoreticky. Ona se líbezná slova krásně poslouchají. Inu, platí zde přísloví: "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají". Nová ambiciozní strana podporovaná samotným prezidentem republiky tedy ukazuje na veřejnosti, jaký je obrovský rozdíl mezi teoretickou politikou a praktckou politikou. Stačí, když na nějakém blogu, na kterém mají Svobodní prakticky výsostné postavení, projevíte svůj názor na podivnou politiku a ekonomický diletantismus linoucí se ze dveří beránčí straničky. Ihned se jako stádo ovcí ozvou blogeři, členové a sympatizanté Svobodných a svoboda nesvoboda, ihned si zajdou zažalovat na vedení příslušného deníku, plátku, nebo serveru.

Jakmile jde o opravdový vlastní názor, tak Svobodní občané se začnou chovat jako všechny ultrapravicové strany. Udělají ze sebe pannu Orleánskou, na kterou je útočeno. Najednou se na chvilku pozapomíná na rasistické články stranických blogerů, pozapomíná se na hlavní ideál svobody slova a práva na vlastní projev. Ostatně Svobodní občané nebudou první ani poslední stranou, která  se zachovala zbaběle a ohnula svůj základní hřbet přesně pro ochranu svých zájmů a nedemokratických rasových názorů. Pan Mach má sice prý právo na obhajobu rasové profilace během policejních vyšetřování, on sám ale ubírá právo na protinázor.

Obecně platí, že politické subjekty mající ve svém názvu občanský nebo svobodný, jsou přesnými opaky svých názvů. Stanovy vykládají o svobodě. Ale v tomto případě stanovy a nějaký volební program základních bodů nehrají roli. Co kdyby se někdo z opozičního názoru ujal demokratického práva. Rázem by mohl s sebou takový potížista strhnout další vlnu odpůrců partičky se znakem beránka. Proto je nutné naočkovat své členy, blogery a sympatizanty k tomu, aby byly podávané stížnosti na blogera zcela opakovaně, a to na prakticky na jakýkoli článek vydaný blogerem-odpůrcem. Dokonce někteří členové partaje dojdou tak daleko, že zahájí stalking a pod různými vymyšlenými jmény a identitami komentují autorovy články i na jiných webech, posílají mu emaily. Svoboda slova je politiky považována za obyčejné klišé, ve kterém není třeba dodržovat hlavní pravidla demokratického světa.

Oni mohou s tichou podporou serveru vydávat dehonestující obrázky a články. To je všechno v pořádku. Nacionalismus, projevy náckovství jsou na daném serveru naprosto vítané. Dokonce ani fotografie blogerů v náckovském oblečení ničemu nevadí. Já vím, vydávání rasově laděných článků a komplikovaných témat politých troškou rasismu, nacionalismu.... to přináší obrovskou čtenost a spolu s tím jde ruku v ruce také obchod s reklamou. Čím více čtenářů, tím více penízek v domácí kasičce. Tady je jedno, že šéfredaktor, celá redakce, včetně provozovatele obhajují nacionalismus a vydávají nebezpečné extrémistické názory za obecné pravdy znamenající jedinečnost a pravdu.

Ostatně proč ne, že? Evropa stejně postupně upadá do nacionalismu, tak i my tady v Čechách nesmíme být pozadu. Začneme si hrát, že náklonnost k jednomu názorovému proudu ultrapravicového rasismu a naprosté ekonomické dekadence je zcela v pořádku. Samozřejmě v pořádku to není. Vyfocený nácek v černé uniformě má najedmou vyšší výsady než odpůrce nacionalismu a rasismu. Pokud takový přístup médií má být ukázkou demokracie, tak v tom případě lituji tento národ a stát zároveň. Pokud by ve volbách zvítězili Svobodní občané, tak první co zruší, bude svoboda slova, svoboda projevu a svoboda kritizovat politiky. Možná by si vedení beránků vzalo za vzor izraelské řešení, ve kterém izraelští občané nesmějí tamější vládu kritizovat za počínání na Západním břehu.

V České republice se stále média propojují s vlivnými nebo s těmi, kteří jim něčím prospívají. Na internetu je tou protislužbou třeba vyšší čtenost uměle vyvolaná stovkami členů partaje. Oni mají v popisu práce klikat a podporovat ty nejpřednější blogery. Z blogerů rasových předpojatostí se tak zdarma, plánovitě, stanou blogeři VIP. Velmi důležité osoby pro chod celého serveru. Největší zpravodajský portál zahraje v tomto divadelním představení roli garanta rozsáhlé PR propagace politické strany. Celé mi to připomíná Fausta. Ten díky touze po majetku upsal svou duši ďáblovi. To samé dělá blíže nejmenovaný server. Raději zpravodajský server bude Faustem a naprostým násilníkem ideových hodnot. Taková má být budoucí Evropa?

Vytisknout