Šílený svět, aneb noticka o něčem jiném

31. 12. 2011 / Leopold Kyslinger

Mluvčím jednoho z hnutí, která předkládají naší společnosti alternativní návrhy na změny ve stylu vládnutí, tedy mluvčím Hnutí za přímou demokracii je Milan Valach. Není tedy divu, že zareagoval na článek Víta Klímy o potřebě nové ústavy.

Upozornil, že takový dobře rozpracovaný návrh tu je a to, minimálně od roku 2004. Podstatnou část jeho krátkého upozornění musím citovat:

...není cílem tohoto návrhu změnit ústavu tak, aby se k moci mohly dostat nové politické subjekty či ambiciózní jedinci. Jejím cílem je přenést rozhodující část politické moci přímo do rukou občanů a učinit z politických stran jen skutečné zástupce dílčích skupinových zájmů a z poslanců jen (!) zástupce občanů, kteří je do funkce zvolili, těmito občany kontrolovatelnými a kdykoliv odvolatelnými.

Článek končí větou, že schválením (rozumně nastaveného) obecného referenda vyhovíme touze žít v takovém světě, v jaké si budeme přát.

Stále ještě nechápu, co přimělo Borise Cveka nažhavit počítač a vypustit v Britských listech noticku:

Opravdu stačí mít přímou demokracii, abychom žili "v takovém světě, v jakém si budeme přát"?

Myslím, že svět má mnoho objektivních vlastností, které nelze změnit ani hlasováním všeho lidu. Na stromech neporostou klobásy a rakovina nezmizí z povrchu zemského pouhým následkem odhlasování něčeho...

Noticka pak pokračuje výčtem různých civilizačních hodnot, které se z jistého úhlu mohou jevit jako pseudohodnoty. Ani zmínka o tom, že jde o kontrolu politiků, že jde o vrácení moci, kterou si politici usurpovali.

Kroutil jsem hlavou a přemýšlel, jestli v hodnocení Borise Cveka, které také uveřejnily Britské listy nemá poslední věta posledního odstavce končit otazníkem. Nechal bych to bez odezvy, nebýt toho samolibého tónu, který nejsem s to pochopit.

Pak mě to došlo. No ovšem! Srovnání je nasnadě. ČMKOS vypracovává studie, ekonomické analýzy, prognózy a návrhy, které prostřednictví tripartity předkládá vládě. Vláda je trpělivě odebírá a aniž na ně reaguje, prosazuje svoje vlastní představy. Potom kritizuje ČMKOS, že odchází od jednacího stolu. Celé to komentuje Petr Nečas naučenými frázemi, které s projednávanou problematikou mají jen zdánlivě hlubší souvislost. Že by to byl autorův vzor? . 

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.12. 2011