Klaus v novoročním projevu: Hospodářská krize je vítanou záminkou k ožebračení národa

1. 1. 2012 / Jan Čulík

Postoj lidí, jako je Václav Klaus, je v podstatě tragický. V důsledku své životní zkušenosti z komunistické diktatury spojili tito lidé po roce 1989 svůj osud s osudem "kapitalistického", volnotržního systému. Paradoxně převzali z komunismu černobílé, binární vidění skutečnosti. Podle nich existovala jen dvojí možnost: svět "dobra" a "světla", dokonalé západní volnotržní demokracie, a pak "svět zla", to všechno ostatní. Tito lidé - a spolu s nimi převážná většina pražských médií - si celých dvaadvacet let libovali, jak jsme to vyhráli, protože jsme se stali součástí onoho dokonalého kapitalistického "světa dobra a světla".

Při vší té chvále a samolibosti nevnímali tito lidé skutečnost kolem sebe a nezaznamenali, že se svět radikálně mění a že se jejich ideál kapitalistického tržního systému, aspoň tak, jak existoval poslední půlstoletí na Západě, začíná rozkládat. Že se ohnisko ekonomického rozvoje přesunuje na Dálný východ, že Evropa a Amerika jsou v krizi a nikdo si s tím neví rady.

Klaus v novoročním projevu samozřejmě nepřiznal, že je západní volnotržní demokratický systém v krizi. Hovoří o "obřích dluzích" některých evropských států a - jak se dalo očekávat - za všechno může Evropská unie. Není tedy v krizi západní hospodářský a politický systém, v krizi je podle Klause Evropská unie.

Mimochodem, pozoruhodný byl i Klausův xenofobní výpad proti přistěhovalcům. Přistěhovalci jsou pro většinu zemí obrovským přínosem, protože - jak je to koneckonců vidět na Vietnamcích v Čechách - pracují v zemích, do nichž se přistěhovali, daleko usilovněji než domácí obyvatelstvo a jsou důležitým hospodářským zdrojem nových myšlenek a postupů. Přinášejí do zemí, v nichž se usadili, energii a dynamiku.

Důležité je, že Klaus v projevu přiznává, že Česká republika na tom není hospodářsky špatně. Patří v Evropě k nejméně zadluženým zemím. Málo se to v českých médiích zdůrazňuje a je to nutno stále připomínat. V této souvislosti jsou "reformy" (čti "škrty") v českém prostředí nesmyslné a kontraproduktivní. Proč?

Škrty povedou k výraznému snížení kupní síly obyvatelstva a tak vznikne další spirála ekonomické krize. Bude se zvyšovat nezaměstnanost, stát bude muset lidem platit podporu v nezaměstnanosti a státní výdaje se tak navzdory škrtům začnou výrazně zvyšovat. To je poučení ze všech západoevropských zemí, které zahájily razantní terapií škrtů - ať jde o Irsko, Řecko či Velkou Británii. Jejich zadluženost se zvýšením nezaměstnanosti v důsledku podvázání ekonomické aktivity v zemi také zvyšuje.

Rozumnou strategií České republiky by bylo investovat do inteligentně vybraných ekonomických odvětví, aby byla Česká republika schopna vyvážet nejmodernější technologii. Když to dokázala finská Nokia, proč ne české podniky? Hospodářská situace České republiky bohužel přímo závisí na situaci v zemích, do nichž ČR vyváží, tedy především v Německu. Právě proto by měla ČR usilovat o diverzifikaci vývozu. Naštěstí, hospodářská situace v Německu je relativně dobrá, takže by ani v ČR nemusela zavládnout tvrdá chudoba.

Nejpozoruhodnější na Klausově projevu je však jeho bezostyšný pokus ospravedlnit světovou hospodářskou krizí vládními "reformami", tedy likvidaci vymožeností českého sociálního státu - škrty ve zdravotnictví, školství a v dalších oblastech. Škrty jsou ideologicky motivované a nemají základ v hloubkové analýze české hospodářské situace a možností české ekonomiky. Upozorňuji na analýzu na Západě uznávaného mezinárodního odborníka na české hospodářství, profesora Martina Myanta, který poukazuje právě na to, že ČR potřebuje inteligentní investiční strategii.

Klaus to konečně po dvaadvaceti letech vybalil naplno: Mýlili jste se, když jste se domnívali, že s pádem komunismu se budou mít v Česku normální lidi dobře. Teď to můžeme říci rovnou: Český stát restrukturalizujeme tak, aby vyhovoval bohatým. Ostatní se budou muset uskrovnit.

Nikdo neříká, že je možno utrácet peníze, které země nemá. Jenže Česká republika je na tom hospodářsky dobře a s promyšlenou ekonomickou strategií by mohla vzkvétat. Takhle to dělají v Německu.

Je skutečně vůlí občanů, aby měli takovéhoto prezidenta a takovouto vládu? Nenajde se v České republice nikdo s inteligentnější a promyšlenější strategií?

Je skutečně pravda, že většina národa bude muset žít v bídě? A bude pro občany takový stát atraktivní?

Antropolog Arnošt Gellner kdysi upozorňoval, že je nesmírně obtížné nalézt přesvědčivé argumenty proč je demokracie lepší systém než diktatura. Dospěl k tomu, co nazval "argument ledničky". Lidé podporují a chtějí demokracii, protože během dvacátého století byly demokratické systémy daleko bohatší než systémy totalitní. Budou však lidé podporovat stát, který programově ohlašuje jejich ožebračení?

Opravdu to nelze udělat jinak?

Videorozhovor s Martinem Myantem o české ekonomice - v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.12. 2011