Další hrozba Washingtonu proti represivnímu, nicméně suverénnímu Íránu

17. 10. 2011 / Daniel Veselý

Jako by toho neměl Bílý dům na bedrech už víc než dost -- na domácí půdě sílící progresivní hnutí proti nespravedlivému a namnoze tvrdému systému, který se pomalu ale jistě rozpadá, a šest zbytečných a krutých válek v zámoří. (Osm - Pozn. KD.) Podle vyjádření administrativy prezidenta Obamy jsou kvůli údajnému íránskému komplotu usilujícímu o usmrcení saúdskoarabského velvyslance Abdula Džubajra ve Spojených státech "všechny možnosti řešení na stole (implicitně včetně jaderného úderu)". To samé tvrdila před několika lety i Bushova vláda. Máme tedy před sebou další příklad zřetelně nepřerušené kontinuity americké zahraniční politiky.

Nezapomínejme, že Írán byl na tapetě Washingtonu a Londýna již v roce 1953, kdy zde byl svržen demokraticky zvolený premiér Mosadek, který se dopustil odporného zločinu -- ohrožoval zájmy velmocí ve prospěch svých voličů. USA a Velká Británie znemožnily Íránu, aby si vybral vlastní cestu rozvoje podle přání jeho občanů vyjádřeného volebním výsledkem. Bílým domem instalovaný šáh Réza Páhlaví vládl v Íránu železnou rukou následující čtvrtstoletí i prostřednictvím tajné policie Savak. Ta byla vytvořena s pomocí CIA, která pro šáhovy katy dokonce natočila instruktážní film, jak mučit ženy. Téměř nikdo se dnes nepozastaví nad virtuosními mučícími praktikami Savaku, včetně týrání vězňů elektrickými šoky, vrážení rozbitého skla a nalévání vařící vody do rekta obětí, přivazování závaží mužům na varlata či vytrhávání zubů a nehtů; proč taky? Jde o zapomenutou minulost a Chomejní byl přeci ještě větší bastard než Páhlaví, ale především to nebyl "náš bastard".

Aktuální obvinění Íránců ze strany Obamovy vlády z připravované vraždy saúdskoarabského velvyslance ve Spojených státech přijde přitažené za vlasy nejen mně. Proč by si Írán, už takhle prokletý mezinárodními sankcemi (tj. sankcemi prosazenými Spojenými státy s hutným izraelským hyjé!), tak okatě zadělával na možný sebevražedný průšvih? Měli bychom si připomenout, že nynější americká šéfka diplomacie Clintonová již dříve na kameru připustila, že by Íránci mohli být "úplně vyhlazeni", kdyby se bývali pošetile snažili napadnout Izrael. Tato vážně míněná hrozba na adresu represivního, avšak suverénního íránského režimu zapadla téměř bez povšimnutí, a to na rozdíl od domnělého výroku íránského prezidenta o "vyhlazení Izraele z mapy světa". Íránští ajatolláhové mohou být utlačovateli svého národa, nicméně je značně pochybné, že by se takhle nešikovně a nazdařbůh vrhali do nukleární záhuby. Dokonce i redaktor Lidových novin Pavel Černý v textu Írán chystal atentát a zbabral ho? otištěném v tomto listu 15. října píše, že neví, co by Írán chystanou vraždou velvyslance získal. "Ale že by riskoval vraždu Saúda na území jiné země, a to přímo USA? Řadě expertů se to zdá nepravděpodobné," míní Černý.

Írán válku se supervelmocí vést nechce, ba právě naopak, jak píše novinář Alexander Cockburn na internetovém zpravodaji Counterpunch: "Íránský prezident Ahmadinežád nedávno Obamově vládě nabídl, že částečně pozastaví obohacování uranu výměnou za dodání zásob paliva od Spojených států. Ještě koncem září to vypadalo, že americká vláda tento návrh posoudí." Nicméně tyto diplomatické kroky byly přehlušeny aktuálním obviněním íránských vůdců z údajně chystaného atentátu na saúdskoarabského velvyslance ve Státech Abdula Džubajra, píše Cockburn.

Investigativní historik a žurnalista Gareth Porter, který pracuje pro uznávanou zpravodajskou agenturu Inter Press Service, dokonce detailně uvádí, že legální dokument, jenž líčí důkazní břemeno, poskytuje vícero náznaků, že tato kauza je spíše výsledkem práce FBI a informátora amerického Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA). Tedy, že jde o jakousi léčku přichystanou na Íránce -- a své tvrzení podepírá řadou argumentů. Sám nevím, co si o celé kauze mám myslet; nechce se mi věřit, že by Washington už úplně ztratil soudnost a chtěl se zapojit do další války.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.10. 2011