Dopravní podnik trestá neplatící cestující stejně jako ty, kteří zaplatili 93 % jízdného

13. 10. 2011 / Jan Hošek

Ve skutečnosti jsou výše uvedení platící pasažéři trestáni dokonce ještě přísněji než ti, kteří se neobtěžovali koupit si jízdenku vůbec. Z právního pohledu je to tak zřejmě správně, neboť v souladu se smluvními přepravními podmínkami. Je to však spravedlivé? A dává to ekonomickou logiku?

Jakožto člověk, který pouze občas využívá (pražskou) městskou hromadnou dopravu (MHD), řeším čas od času jeden a tentýž problém. Co s jízdenkami, které jsem si nakoupil do foroty, když dopravní podnik (DP) změnil tarify MHD a moje jízdenky tím prohlásil za neplatné? Ano, mohl bych nasednout na tramvaj, autobus či metro a dojet je vrátit. Náklady tohoto postupu by však značně převyšovaly výnosy. A tak většinou tu jednu dvě jízdenky prostě projedu a sám sebe při tom uklidňuji, že vlastně nedělám nic tak hrozného. Zatím jsem měl štěstí a nepotkal se při takové jízdě s revizorem. Bohužel tolik štěstí neměla moje neteř, která naopak čas od času přijede na návštěvu z Prahy k nám do Hradce Králové. Označila si jízdenku, kterou si zakoupila při předchozí návštěvě (v ceně 14 Kč), a bohužel na revizora narazila. Platný tarif v té době byl 15 Kč.

Musela tedy zaplatit "přirážku" ve výši 400 Kč (za platbu v hotovosti dává DP slevu, jinak by to bylo za 1000), zakoupit si platnou jízdenku v ceně 15 Kč a navíc jí byl v souladu s přepravním řádem odebrán i onen bezcenný papírek, za který v minulosti zaplatila (přes prostředníky) dopravnímu podniku 14 Kč. Její trest tak byl právě o těch 14 Kč vyšší (při faktickém nedoplatku 1 Kč) než u cestujícího, který nehodlal zaplatit za jízdu vůbec nic.

Z právního hlediska je asi vše v pořádku, jestli bylo spravedlivosti učiněno zadost, na to ať si udělá čtenář názor sám. Já se ve zbytku článku zkusím zamyslet nad ekonomickou logikou. Než jsem si přečetl smluvní přepravní podmínky MHD v Hradci Králové, naivně jsem se domníval, že v okamžiku zakoupení jízdenky uzavírám s dopravním podnikem kontrakt, kdy já dávám protistraně platné peníze (a nezajímá mě, jak je podnik použije) a protihodnotou získávám poukaz na jízdu daných parametrů dle aktuálního tarifu. Je pouze na mém rozhodnutí, kdy tento (předplacený) poukaz použiju. Budoucí změna tarifů MHD mě nemusí zajímat (konec konců na jízdence žádné datum omezení platnosti není) a dopravní podnik nemá právo retrospektivně vstupovat do již uzavřeného kontraktu. Náklady dopravního podniku na moji konkrétní jízdu jsou fakticky nulové, a to jak dnes, tak kdykoliv v budoucnosti. Takže takový kontrakt nemůže pro DP znamenat žádný problém.

Po přečtení smluvních přepravních podmínek jsem však s údivem zjistil, že to funguje jinak. Při koupi jízdenky na MHD sice poskytuji své peníze dopravnímu podniku, ale nevstupuji s ním do žádného smluvního vztahu. Jen si vlastně směním oficiální měnu České republiky za "měnu" dopravního podniku (protože služby MHD nelze patrně platit českými korunami), a to ve směnném kurzu, který platí v okamžiku směny. Ale teprve v okamžiku označení této alternativní měny (jízdenky) v autobusu, tramvaji či metru je uzavřena "přepravní smlouva" mezi mnou a dopravním podnikem. A může se stát, že měna, kterou mám pro danou transakci předem připravenou, nemá stejnou nominální hodnotu, jako je aktuální cena služby, kterou si hodlám koupit. A "drobné", kterými bych si mohl doplatit, se běžně (v trafice nebo v automatu) nedají sehnat. Nebyl by dobrý nápad, kdyby revizoři měli kromě bločku na pokuty v kapse i tyto "drobné", které by cestujícímu v případě potřeby směnili, aby si mohl doplatit plnou cenu své jízdenky?

Jak již jsem napsal výše, na jízdence MHD není datum, omezující její platnost. To je celkem běžné. Na bankovkách také není uvedena jejich platnost a přesto bývají občas prohlášeny za již neplatné. Pokud se člověk pokusí takovou neplatnou (ale nikoliv falešnou) bankovkou zaplatit (ať vědomě či nevědomky), je většinou upozorněn, že bankovka je neplatná a služba je mu odmítnuta. Ale v žádném případě nedostane pokutu (nota bene 414x vyšší, než je jeho nedoplatek -- to už je solidní lichva). Ani člověk, který oznámkuje dopis nižší hodnotou, než je vyžadována, není pokutován, musí pouze doplatit (on nebo adresát) částku do požadované hodnoty. Takže co vy na to, manažeři dopravních podniků? Nestálo by za uvážení trochu zmírnit krutost trestů pro platící zákazníky? (Aby nedošlo k mýlce, mám na mysli zmírnit vaše "přirážky", nikoliv nahradit pokuty např. fyzickými tresty.)

Pozn. JČ: To, že si Dopravní podnik do svých podmínek vepsal nějaké formulace, není ještě v civilizované zemi stoprocentní zárukou, že je cestující musí dodržovat. V každé zavedenější demokracii by se soudce pozastavil nad tvrzením Dopravního podniku, že koupí jízdenky si cestující neuzavírá smlouvu s Dopravním podnikem o provedení služby, a pokutu za použití jednou prodané lístek po zdražení jízdného by zřejmě vyhodil. Co mají lidé dělat s jednou zakoupenými lístky po zdražení jízdného? Ty peníze dají Dopravnímu podniku zadarmo. To je spravedlivé? Zdražením jízdného vlastně staré prodané nepoužité jízdenky Dopravní podnik cestujícímu ukradne.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 13.10. 2011