Co jíst? Toť otázka! (2)

16. 9. 2011 / Miloš Dokulil

Vraťme se k panu doktorovi Ozovi a jeho některým dalším vývodům. Těm, kdo snad mohli přehlédnout v části (1) uvedený údaj o tom, že dr. Oz je kardiochirurg, připomenu z jiného konce, že tento chirurg hned úvodem minule citované stati vyjádřil podiv nad tím, že se lidé tak často uchylují k drastické pomoci lékaře-chirurga, místo aby uplatňovali nejjednodušší cestu k nápravě --- potravou, kterou jedí. Doktor Oz se nerozpakuje mezi doporučeníhodnými potravinami uvádět také třeba sůl, čokoládu, kávu, víno, plnotučné mléko... a to jsem neuvedl všechno (!). O tom víc později, anebo jindy.

Takže už tento opatrný výčet je "na pováženou". Než se k němu vrátím, pár vět o zrovna tak proklínaných (nebo zčásti doporučovaných!) tucích. Starší lidé mezi námi dobře vědí, že se dříve za metlu považoval cholesterol "jaksi obecně" (nebo "globálně", bez bližšího rozlišování). Dnes již možná většina z nás ví aspoň něco o "špatném" (LDL) a "dobrém" (HDL) cholesterolu. Čím jednodušší pravidlo, tím může být ošidnější. A věcně potom neodpovídající. Ne-li přímo zavádějící. --- K těm dvěma zkratkám: LDL = anglicky "Low-density lipoprotein" (tedy lipoprotein o nízké hustotě) a HDL = naopak lipoprotein o vysoké hustotě "high-density L"). (Je jich pět skupin.)

Takže zajisté se bude na první pohled zdát, že když nechci zrovna být "tučný", vyhnu se tukům, že? Jako kdyby už to stačilo! Nehledě na to, že takto formulováno je to zavádějící. Tzv. nenasycené tuky (jakým je třeba olivový nebo řepkový [Canola] olej) přispívají ke snížení obsahu negativně působícího cholesterolu LDL v těle a naopak zvyšují množství HDL cholesterolu, který má pozitivní vliv. Tyto -- "nenasycené" -- tuky snižují riziko aterosklerózy nebo některých nemocí srdce. Takový "polynenasycený" tuk jako je omega-38 nejen snižuje rizika některých zánětů, ale je navíc jedinečným doplňkem stravy pro zdravé fungování mozku. --- Když bychom si teď (nad rámec rozsáhlého článku z časopisu TIME) chtěli připomenout třeba některé konkrétní blahodárné účinky řepkového oleje, museli bychom se určitě zmínit o vysokém obsahu tokoferolu (vitamín E) a fitosterolu v něm. Tyto látky vykazují silné protizánětlivé vlastnosti, anebo zmenšují oxidační stres způsobený UV-zářením a znečištěným vnějším prostředím. Zároveň neutralizují volné radikály zodpovědné za stárnutí pokožky, jejíž povrch (ale i hlubší vrstvy) trvale zvlhčují. --- Také tu byla zmínka o "omega-38". Skupina mastných kyselin "omega" zahrnuje tři podskupiny (omega-3, omega-6, omega-9). V podskupině omega-3 je začleněna celá řada vzájemně odlišných kyselin. Potravinové zdroje k jejich získávání lze najít jak v řadě ryb (od sardinek nebo lososa přes tresku až po žraloka), ve vajíčku, ale také třeba -- v menším množství -- v libovém červeném masu (ale také v masu krocana). Pochopitelně jejím vydatným zdrojem je rybí olej. (Závažná je interakce kyselin podskupiny 3 s 6. Jejich výskyt je nepostradatelný mj. pro růst organismu.)

K dalšímu upřesnění těch orientačních zmínek o tucích: ty tzv. "nasycené" -- také se říká, že "saturované" -- tuky nacházíme především v produktech živočišného původu; tedy třeba v masu, v mléčných produktech, ve vaječném žloutku. Přitom ale některé ty "nasycené" tuky mohou být v jídelníčku žádoucí (např. kokosový olej), anebo ne tak škodlivé, jak se dříve mělo za to. Samozřejmě že také záleží na tom, kolik -- a jak často -- je těchto látek ve stravě obsaženo. (Jedno vajíčko denně -- ano, denně -- je levným zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, jak napsal pan doktor Oz. Pochopitelně neplatí to pro každého stejně. O nutnosti individualizovaného přístupu ke stravě ještě bude řeč.)

Vytisknout