Evropa si vládními škrty kope vlastní ekonomický hrob
14. 9. 2011
Zpráva organizace UNCTAD za rok 2011 o globálním obchodu a rozvoji varuje, že finanční škrty, zejména v rozvinutých ekonomikách budou mít ničivý dopad. Povedou k poklesu HDP a daňových příjmů - což je špatná zpráva nejen pro potřebu hospodářského oživení, ale i pro umořování státní zadluženosti.
To, co se děje v Řecku, tuto analýzu potvrzuje. Po agresivních škrtech, vynucených na Řecku Evropskou unií a MMF, poklesla řecká ekonomika v druhém čtvrtletí r. 2011 o 7,3 procent. To daleko překračuje ty nejpesimističtější odhady MMF i EU. Znamená to, že se nemůže zvýšit objem vybíraných daní. Zadluženost je tedy v Řecku možno snižovat jen dalšími škrty.
Jde o to, že expanzivní investiční politika vyvolává poptávku a příjem, a tedy i více daní. Je daleko rozumnější dostat se ze zadlužeností růstovou politikou než se propadat do stagnace v důsledku škrtů.
Samozřejmě závisí na tom, jak se to dělá. Snižování daní (zejména pro bohaté) je méně efektivní než výdaje na infrastrukturu, sociální přerozdělování a dotace. Multiplikační efekty jsou vyšší, když jsou veřejné výdaje zaměřeny na nízkopříjmové skupiny, které jsou nuceny svůj příjem utrácet. Jak je možné, že vlády tuto naprosto zjevnou banalitu přehlížejí?
Argumenty, že je nutno škrtat, aby se uspokojily finanční trhy, jsou falešné. Zadluženost vznikla v důsledku finanční krize, ne naopak. Španělsko a Irsko je v deficitu, protože vlády musely finančně zachraňovat banky.
Přitom pokusy podrobit banky regulaci jsou jen velmi omezené. Avšak samotná regulace bank finanční instituce nedonutí, aby začaly reálně investovat do infrastruktury a zpřístupňovat úvěry malým a středním podnikům.
Proto je nutno restrukturalizovat celý finanční systém. Obří korporace musejí být rozčleněny, aktivity komerčního a investičního bankovnictví odděleny a větší roli musejí hrát veřejné finanční instituce a finanční družstva. Trhy s komoditami, které podléhají divokým změnám cen v důsledku spekulativního a stádovitého chování, musejí být ztransparentněny. Finanční aktivita musí být řádně kontrolována a stát musí zasahovat, aby nevznikaly finanční bubliny a ostrý pokles cen.
Vlády však nic nedělají, protože se bojí právě těch finančních trhů, které samy právě zachránily.
Je to neobvyklý okamžik v historii globálního kapitalismu: Systém ztratil svou bájnou schopnost se napravovat.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 14.9. 2011
-
2.4. 2012 / Hodně klesající tendence17.4. 2012 / Zprávy, které nemají názor14.9. 2011 / Výnosy padají. Jak hluboko klesnou?14.9. 2011 / Klidná a přátelská atmosféra14.9. 2011 / Agentura Moody's snížila rating francouzských bank14.9. 2011 / Zbrojní veletrh v Londýně14.9. 2011 / V Americe mizí střední třída14.9. 2011 / Karel DolejšíPoznámka pod čarou: O údajné neschopnosti P. L. Bergera, aneb Inženýři lidských duší II.13.9. 2011 / Obě strany konfliktu páchaly zvěrstva13.9. 2011 / Takřka každý šestý Američan žije pod hranicí chudoby14.9. 2011 / Kábul: Bitva s útočníky se protáhla až do soumraku14.9. 2011 / V Tbilisi uvedli na trh jedlé kravaty13.9. 2011 / Žena byla vyměněna za pytel mouky13.9. 2011 / Izrael ustupuje, obává se naprosté izolace13.9. 2011 / Hysterie nikoliv, okamžiky smutné slávy13.9. 2011 / Konzervativec Cameron se bratří s Putinem, jenže ruský stát zavraždil daňového právníka7.8. 2011 / Hospodaření OSBL za červenec 2011