Rasismus a sociální demokracie

3. 9. 2011

• 1) Demonstrace za řešení problému se sociálně vyloučenými svolávají sociálně demokratičtí politici či lidé s touto stranou spjatí.
• 2) Politici pravicových stran vládní koalice (byť se VV sama často označuje za středovou formaci) více méně veřejně nereagují a tuto situaci nereflektují natolik jako předchozí obdobné výbuchy v Janově či v Krupce. Vynechme notorické bijce tzv. nepřizpůsobivých jako např. Ivanu Řápkovou - i ta je, co se týče událostí v Rumburku, ve stínu svých levicových kolegů z obou komor Parlamentu.
• 3) Dochází -- otázka je na jak dlouho -- k poněkud paradoxní situaci. Pokud hlavní postavy největších stran na pravici (ODS, TOP 09) k současné situaci mlčí, může se zdát, že jsou hrází proti pravicovému populismu a extremismu. Ten sklízí úspěchy v západní Evropě již od 80. let minulého století. K tomu je potřeba přičíst relativně tvrdý postoj k osobě Ladislava Bátory. Ten může někdo vnímat jako úsilí o odvádění pozornosti od skutečných problémů, či jakou souboj uvnitř vládní koalice. Nevybíravá a na první pohled nekompromisní nálepka "fašista" ovšem zazněla z úst M. Kalouska, K. Schwarzenberga i Petra Gazdíka. Pochvalu od Petra Nečase si Josef Dobeš za povolání Ladislava Bátory na své ministrestvo také nevydobyl. Nechme stranou, že si předseda vlády hýčká ve svém úřadě třeba Romana Jocha.

Jednou ze základních otázek je, jakým způsobem budou dále přistupovat k demonstracím na severu politici ČSSD (eventuálně strana jako celek). Buď nebudou dělat nic, ostře se proti rasistickým demonstracím vymezí, a nebo je budou omlouvat s poukazem na dnes už klišé, že jde o "skutečné problémy, které je třeba začít řešit". Postoje sociálních demokratů bude určovat, zdali se problém sociálně vyloučených lidí na okraji společnosti reálně vyřeší či ne a hlavně jakým způsobem. To ze dvou důvodů:

• A) Podle všeho, pouze sociální a redistributivní hospodářská politika dokáže reálně a férově vyřešit problém sociálního vyloučení a s ním spjaté delikvence. Takovou politiku jsou schopny nabídnout pouze strany nalevo od středu.
• B) Jestliže přejmou otěže bojovníků proti rasismu výlučně neoliberální uskupení (ODS, TOP 09), nikdy nemůže dojít k uklidnění situace a bude nejspíše dále docházet k dalším rasistických demonstracím za účasti všech sociálních skupin majoritní společnosti.

Napjatá situace a její příčiny viz bod B

Neoliberalismus je se svou ultratržní optikou aplikovanou na fungování společnosti nejenom původcem sociálního vyloučení lidí na okraji, ale také příčinou zhoršování situace těch, kteří nemají "na prodej" nic jiného než svoji práci. Tato sociální skupina je jádrem elektorátu stran nalevo od středu, tedy i ČSSD. V západní Evropě soupeří sociální demokraté právě o tyto voliče s populistickou radikální pravicí. Ve Francii se pro ně používá termín "left-lepenism" čili "levicoví lepenisté". Radikálně pravicová Národní fronta se staví do pozice ochránce etnických Francouzů, kteří jsou ohroženi demontáží sociálního státu. Nutno dodat, že některé body z jejich programu nelze zlehčovat pouze jako vulgární radikálně pravicovou a populistickou propagandu. Pokud si skupinu obyvatel, která nemá nic jiného na prodej než svoji práci - a nedělejme si iluze, ze značné části silně protiromsky naladěnou - bude snažit ČSSD udržet tím, že začne prosazovat rasistickou rétoriku, dostaneme se do situace, kdy vyjma radikální levice (která se ovšem v tomto problému v ČR výrazně neangažuje), nezbude nikdo s reálnou mocí a ideologickou výbavou, kdo by se sociálně vyloučených mohl zastat a poukázat na pravou podstatu problému. Pokusům o eventuální pogromy bude možné zabránit jenom za asistence policie - a opět si nedělejme iluze -- od jejichž příslušníků nemůže žádný soudný člověk čekat, že by stáli na straně Romů. Nelze rovněž spoléhat na marginalizovanou Stranu zelených, která za největší problém zvyšování DPH považuje zdražení knih. Pokus o kultivaci společnosti formou vysvětlování "rasismus jako takový je zlo" nebude mít šanci na úspěch, to jsme vyzkoušeli. Stačí se podívat, jak si stáli na žebříčku popularity -- neříkám, že právem - Džamila Stehlíková nebo Michael Kocáb. Ostatně "Kocábův přístup" je právě demonstranty i politiky označován za původce současných problémů.

Dříve rudí, nyní hnědí

Sílící rasistické tendence však mohou mít i další rozměr. ČSSD byla před minulými volbami do Poslanecké sněmovny vnímána velkou částí zejména mladých lidí jako strana, která svým stylem navazuje na autoritářský režim před rokem 89. Tento obraz byl samozřejmě z velké části mediálně vykonstruován, to ale teď není tak podstatné. Pokud ČSSD začne hrát na rasistickou strunu, jistě si nezíská přízeň intelektuálů a umělců, o kterou tolik stála/stojí a která jí před posledními volbami do Poslanecké sněmovny scházela. Jestliže byla dříve pranýřována za to, že je rudá, bude nyní pranýřována za to, že je hnědá. Pokud byl dříve označován bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek jako papaláš, mohou být politici ČSSD nazývání třeba obersturmbannführery SS. Zjednodušující a nesmyslné nálepky, kterým nikdo nerozumí, ale znějí hrozivě, v tom se čeští novináři přímo vyžívají. Vzpomeňme na Davida Ratha, který byl zobrazen na stránkách jednoho českého týdeníku jako Hitler a glorifikátor nacionálního socialismu. To, že má David Rath židovský původ, už téměř nikdo nenapsal. Ukázala by se totiž naprostá absurdnost takového tvrzení v celé své nahotě.

ČSSD musí stát na zásadách, na kterých byl vybudován sociální stát západního typu. Ano, rasismus v něm byl přítomný. Nikoliv však v takové míře jako nyní. Rovněž za minulého režimu nebyly protiromské nálady tak silné a Romové se necítili tak ohrožení jako nyní. Události v Londýně opět jasně ukázaly, že rabovat obchody a zapalovat auta není něco etnicky podmíněného. I na to je nutné poukazovat ve veřejné diskusi. Velká část majoritní společnosti si totiž myslí opak. Stejně jako si téměř všichni do masakru v Norsku mysleli, že terorismus je jenom islámský. Není to pravda, je ale nutné to stále opakovat, než to zapomeneme.

Vytisknout