Zase ta reforma. Protože jich je víc, tak tato se týká "zdravotnictví" ( mj.).

26. 4. 2011 / Jiří Baťa

Přečetl jsem si v BL (ale i jinde) několik pojednání o zdravotnické reformě. Povšimněte si, prosím, že je řeč o "zdravotnické reformě" což by z logiky věci znamenalo, že by obsahem reformy měla být témata, zabývající se zdravotnictvím. Tím mám na mysli problematiku změn způsobů, postupů, technologie, systémů léčení nemocí a léčebných procesů atd., které se dosud ve zdravotnictví užívají s tím, že vzhledem k tomu, že jde o reformu, měly by to být výrazné pozitivní změny především směrem k pacientům. Nebo jako celku, či jejich specifických odvětví, dle toho, jak které odvětví a problematika si zasluhuje upřednostnit. Tak si to alespoň vysvětluji já a nejen v souvislosti s reformou zdravotnictví, ale i ostatních reforem. Stručně: pozitivní změnu obsahu či náplně daného odvětví, jehož se reforma týká ve prospěch jejich uživatelů, klientů, tedy občanů.

Bohužel, skutečnost je výrazně jiná, neboť reformy, ať už se týkají zdravotnictví či důchodové reformy, se zabývají jen a výhradně financováním těchto resortů.

Tedy nikoliv obsahovou (funkční) podstatou exponovaného odvětví, ale penězovodů. Chápu, že financování těchto resortů je nepochybně důležité, ale konkrétně ve zdravotnictví mělo by to zajímat nemocné, pacienty, klienty, kteří si poctivě platí své dávky na zdravotní pojištění?

Myslím si, že nikoliv! Tento názor sdílím proto, že by se jednak reforma zdravotnictví neměla nazývat reformou zdravotnictví, ale reformou "financování" zdravotnictví!

Totéž platí pro důchodovou reformu, neboť finanční problémy, ale i cíle těchto resortů a jejich šéfů jsou pro vládu a koalici totožné.

Za další, proč mám takový názor, je skutečnost, že nedostatek finančních prostředků nebyl zaviněn ani samotnými nemocnými či pacienty, ani samotným zdravotnickým personálem (tj. lékaři, sestrami a jinými pracovníky ve zdravotnictví), ba ani cenami úkonů a výkonů, technologií a technickým vybavením (až na výjimky, ale i zde jsou důvody na jiné straně problému).

O mzdách lékařů a zdravotního personálu raději mlčím! Ten nedostatek financí byl a dosud je způsobován nezodpovědnými liberálními praktikami při nakládání se státními finančními prostředky jak ze strany ministerstva zdravotnictví (a je jedno, zda současného či předchozího), nevídaným a neopodstatněným počtem nečestně či neseriozně jednajících soukromých pojišťoven, lobbyismem, klientelismem, korupcí a jinými nezákonnými praktikami.

Mám pro to jednoduché zdůvodnění. Nevídaná honba za "zkvalitnění léčení moderní technologií" nebyla tou vůdčí myšlenkou organizátorů, nýbrž cílevědomá taktika, jak se na základě modernizace technologií dostat snadno a rychle k penězům.

Proti modernizaci zdravotnické technologie a z toho plynoucí pozitivní změna léčení, nelze nic namítat za předpokladu, že je nejen odůvodněná jako nepostradatelně potřebná, ale především, že jsou na ni finanční prostředky. Obě tyto podmínky byly, jak jinak, vždy splněny, jenže se již nikdo nezabýval relevantní cenovou politikou a lukrativností nabídky..

Tak se stalo, že za nákupy technologie (přes zprostředkovatele) se zaplatilo několik miliard korun více (totéž platí např. pro ministerstvo obrany a jiné resorty), než byla jejich skutečná prodejní cena. Důkazů je pro toto tvrzení víc než dost.

Zde s velkým úspěchem zapracovali lobbyisté, obchodníci (lépe řečeno překupníci-zprostředkovatelé), partajní zájmy a svým dílem nezodpovědnost vedoucích pracovníků (ředitelé zdrav. zařízení, ministerští úředníci apod. Zda to byla nezodpovědnost úmyslná či neúmyslná nebo jen lajdáckost se dá sotva zjistit, ale předpoklad o jisté "zainteresovanosti" na těchto transakcích se nedá jednoznačně vyloučit). Jiří Jírovec v BL píše:

"Komunističtí neumětelové, jak je s oblibou nazýváme, provozovali 40 let bezplatnou lékařskou péči na velmi dobré, když ne přímo vynikající úrovni (hrazenou z vybraných daní, podobně jako v Kanadě, tedy nikoli zadarmo) i průhledný průběžný důchodový systém.

Kapitalističtí neumětelové převzali z minulého období jen rychlokvašení kádrů. Současně do nevídaných rozměrů dotáhli honbu za majetkem a výsadami. Jinak boří, ve prospěch vlastních a spřízněných kapes vše, co ještě zbylo. Jde jim to pomalu, protože příliš velký šok by pro ně mohl mít politické důsledky". T oto je neoddiskutovatelný fakt, i když se najdou tací, kteří s tím "zásadně" nebudou souhlasit. Vždyť to bylo za komunistů! No právě, a to ostatní je bohužel ze současnosti!

Nicméně tady někde leží zakopaný pes. Ani toto konstatování však finanční situaci ve zdravotnictví (či jinde) nezmění, s tím se nedá nic dělat, kde nic není, ani čert nebere! Jestliže se ovšem dozvídáme, že ministerstvu zdravotnictví chybí cca 12 miliard korun, je to alarmující! Jednak proto, že ministr Heger se příliš nezaobírá myšlenkou dopadu svých nápadů a návrhů (myšleno těch, kteří jeho "diagnózami" budou nejvíce postiženi), kde peníze vzít, prostě a jednoduše "naordinuje" vyšší poplatky tam či onde, kde nebyly, tam je zavede a šmytec! Že je to cesta do pekel ví i jeho straničtí, případně koaliční partneři a proto neskrývají nechuť s takovými návrhy souhlasit. Jenže to je jedna stránka věci.

Na druhé straně totiž ti samí straničtí a koaliční partneři prakticky jedním dechem vyslovili souhlas s navýšením, resp. sjednocením DPH, byť po jistých ústupcích ustanovené na etapy. Sám ministr Heger přiznává, že sjednocení, či zvýšení DPH způsobí ministerstvu deficit 5 miliard korun. Otázka tedy stojí, k čemu je dobrá tato "sloučenina" chemika Kalouska, když má tak výbušné a ničivé následky?

Vysvětlení by bylo nasnadě, neboť když na jedné straně upraví DPH, pro někoho to musí být "a priori" výhodné a že to jinde či pro jiného dopadne špatně? Ať se stará ministr, od toho tam je! Škoda, že tím potápí svého (nebo své) soukmenovce. Mohlo by se zdát, že by bylo na místě pana ministra Hegera litovat, ale není opravdu zač. Tápe, tone, zoufá si, ale dobře mu tak! Má co chtěl, chtěl bojovat, má příležitost.

Vítězství mu však dost razantně uniká. Jistě bude zajímavé, jak se tato komplikovaná situace pro zdravotnictví, ale také pro ministra Hegera bude dál vyvíjet. Je totiž u pana předsedy vlády na tapetě neschopných! I kdyby však byl pan Heger odvolán, situaci to nevyřeší (ani jiný ministr)! Nemluvě o tom, že pan kníže předseda TOP 09, ani chemik, první místopředseda TOP 09 nevidí jediný důvod pro jeho (Hegerovo) odvolání. To si pan premiér zase užije, jen co je pravda!

Nu což,, pokud si páni ministři a celá slavná koalice neuvědomí, kde jsou skutečné možnosti a zdroje, kterými by se díry rozpočtového pytle daly zalátat, bude vláda a nepostradatelná K 12 řešit neřešitelné. Problém je ovšem v tom, že krátkozrakost jak panů Nečase, Kalouska či jiných obrýlených, ale stejně tak dosud neobrýlených v řadách slavné K12, přechází do stadia slepoty. A hluchoty současně. Spolu s jejich až dětinskou umíněností a zarputilostí v neústupnosti prosazení svých "blbých" reforem, jejich konání je, jak sám premiér mnohokrát uvedl v případě své vlastní poplašné zprávy, "cestou do pekel" (rozuměj řecká cesta!).

Z toho všeho vyplývá jedna a zásadní otázka, kterou kladou novináři nejednomu ministru nebo politikovi (např. Schwarzenbergovi) a sice, kdy skončí korupce, či ještě lépe, kdy bude "zatočeno" s těmi, kteří se na ní nejvíce podílí, případně podíleli. Odpovědi jsou vždy lakonicky decentní: s korupcí vedeme boj. Ale copak mohou bojovat sami proti sobě? Ale to je již jiná kapitola, která dosud není ani napsaná, ani se ji psát nikdo nechystá. A to je na tom to nejsmutnější. Jak se říká mezi prostým českým lidem: "Na blbiny, to je užiješ, ale něco rozumného z nich nedostaneš!"(vyjádřeno spisovně). Povšimněte si prosím, jak to koresponduje s výrokem pana knížete, když zdůvodňuje své klimbání při jednání, jehož je účasten: " Když se mluví blbiny(!), tak ty já nemusím poslouchat"! Jak přiléhavé, že?

Abychom si rozuměli, pokud by oni, tj. vláda a celá slavná 118 členná koalice měla něco "rozumného" učinit, pak by to z jejich strany (a jejich pohledu) byla ta největší "blbina", jakou kdy provedli. Nemusím zmiňovat, proč! No a jsme tam, kde jsme byli. Otevřeně řečeno, pokud budou u vlády a moci tito rozhádaní "vychcánkové" alias modří ptáci a topáci (veverky nevyjímaje), naděje na rozumné a hlavně racionální řešení našich krizí ( máme už totiž dvě: ekonomickou a vládní) je v nedohlednu. Jen připomínám, že to není jen záležitost ministerstva zdravotnictví a ministra Hegera a jeho bláznivé reformy (?) zdravotnictví, ale stejně tak ministra Drábka (MPSV) a jeho ještě horší důchodové reformy a jiných pochybných opatření, tak i ministerstva vnitra, obrany, školství a vůbec, je některý resort, který nemá problémy? Správně, není.

Nečekejte kvůli tomu od vlády bolehlav. Je tu přece cca 90 % ní armáda občanů (ovčanů), kteří ještě neklesli na úplné dno svých existenčních možností. A dokud tito existují, je to pořád pro tuto vládu, pro tuto koalici, kmotry, kamarády (a korupci) pořád nadějné. Protože i pro ně platí, že naděje umírá naposled! Osobně bych jim však doporučoval, aby pomalu začali přemýšlet nad textem nekrologu. Prostě, aby se připravili na nejhorší, tj. na svůj konec. Nic totiž netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Zvláště, když tomu sami tak vydatně pomáhají!

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.4. 2011