ANALÝZA

Emancipace třetího světa aneb proč nepomůže ani protiraketový štít

13. 9. 2010 / Štěpán Kotrba

Geopoliticko-ekonomická reakce na nejnovější iniciativy NATO v článku "Západ potřebuje nový protiraketový systém na obranu vůči Íránu"

"Západní" svět si bude muset vybrat. Shodou historických politických okolností je většina nerostných zásob a neobnovitelných zdrojů energie v rukou režimů, které se vymykají euroamerickému chápání liberální demokracie. Buď bude "Západ" se všemi těmito systémy bojovat -ať už na poli ekoniky, nebo na poli vojenském, a prohraje svou budoucnost stejně, jako prohrála Římská říše boj s "barbary", nebo se smíří s definitivním koncem jednoduše sdělnéh bipolárního světa "těch dobrých" a "těch zlých" a přijme náboženskou, politickou i ekonomickou multipolaritu.

Generálové mají snahu válčit znovu a znovu již jednou proběhlé (a mnohdy prohrané) bitvy . Řečeno slovy prezidenta Klause, jejich výhled z rychle jedoucího vozidla je skoro zcela zastíněn zpětným zrcátkem. "Problémem je najít relativní velikost tohoto zpětného zrcátka a já dobře vím, že u nás byli lidé, kteří chtěli zpětné zrcátko dát před celé čelní sklo onoho auta a udělat ho tak velké, že by přes ně nebylo vůbec vidět dopředu.", napsal čelný představitel polistopadové politiky v knize svých článků a rozhovorů Tak pravil Václav Klaus (1998). Stejně je tomu nyní, v případě generálního štábu NATO. Technologické emancipace Íránu, stejně jako Indie, Pákistánu, jihoafrického apartheidu a dalších regionálních mocností "třetího světa" by nebylo možno dosáhnout, kdyby neexistoval export kritických vojenských technologií z USA nebo Evropy. Do Íránu v minulých letech dovážely technologie Fracie, SRN, Itálie či Španělsko. Snažili se i jiní.

Ne všichni ale mají v otázce vzestupu nových regionálních mocností stejný názor. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov, napadl rozhodnutí EU a Spojených států o uvalení sankcí na íránský obchod se zemním plynem a ropou, které přesahují opatření OSN, podporované Moskvou. "Nechceme nové sankce podporovat. Myslíme si, že jsou naprosto špatně jak v podstatě, tak i v taktice," komentoval v Bruselu pro novináře snahy EU Čižov. "Sankce obsažené v rezolucí 1929 Rady bezpečnosti OSN byly chytré sankce, následující opatření Evropské Unie nejsou, "řekl.

EU Business: Iran sanctions must not hit Russian business: envoy ZDE

Už americký prezident George W. Bush a jeho ministr financí Henry Paulson nasměrovali americkou diplomacii k k vytvoření celosvětové ekonomické "koalice ochotných" ke zvýšení tlaku na Írán. Nicméně zvláštní americký vyslanec Levey narazil hned při první zastávce v Evropě na odpor Němců, kteří řekli, že americké požadavky by byly srozumitelné maximálně tak pro země, které nemají s Íránem žádný obchodní styk. Německo však vyváží do Íránu zboží za více než 4 miliardy EUR ročně a to vytváří v Německu tisíce pracovních míst. Američané, zmítaní sami ekonomickou krizí a oslabeni válkou v sousedním Iráku, nemají schopnost potenciální propad Německu nijak nahradit. Pokud by už nadále nebyly na íránský trh dodávány německé lokomotivy, čínské a ruské společnosti by rády zaujaly německou pozici. Američané by nezískali nic, zatímco německá ekonomika by přišla o hodně. Německou ekonomiku rezoluce OSN neufinancují. Německé finanční instituce pocit, že vláda Spojených států se dopouští v Německu "vyloženého vydírání". žádné plány k zastavení financování německého vývozu do Íránu. "Samozřejmě členové naší instituce respektují veškeré sankce stanovené v rezolucí OSN," tvrdila mluvčí Asociace německých bank. SEC označil Írán, Sýrii, Súdán, Severní Koreu a Kubu za "státní sponzory terorismu". Nicméně, sankce nezastavily Deutsche Bank spolu s německými průmyslovými koncerny BASF a Siemens, aby neriskovaly uvedení na seznamu americké Komise pro cenné papíry (SEC) za to, že udržují ekonomické kontakty s Íránem. Podle statistik německé centrální banky ještě před třemi roky německé finanční instituce držely íránská aktiva v hodnotě 6.55 mld. EUR. To je zhruba na stejné úrovni, jako vklady takového ekonomického tygra jako Japonsko... . Sankce EU, schválené na summitu 17.června 2010, zahrnují zákaz nových investic, technické pomoci a transferu technologií do obrovského íránského plynového a ropného průmyslu, zejména pro rafinaci a zkapalnění zemního plynu. Kongres USA schválila návrh zákona k uzavření amerických trhů pro podniky, které poskytují Íránu technologie rafinace ropných produktů, které potřebuje k uspokojení poptávky kvůli slabé schopnosti domácí rafinace . Američtí ekonomové vědí, že obchod s rafinovanou ropou nelze omezit a zisk z ní je daleko větší, než z prodeje surové ropy. "Čím více sankcí USA a Evropská unie vytvoří, tím více podporují naši soběstačnost, " komentoval události suše pro agenturu FARS náměstek íránského ministra ropného průmyslu Ali Reza Zeighami . Například Čína se rozhodla, že Írán bude jedním z jejích hlavních obchodních partnerů v tomto regionu. A platí průměrně vyspělými zbraňovými technologiemi - naposledy zbudovala v Íránu linku na výrobu protilodních střel. Ten, kdo Íránu ustoupí dříve nebo později, bude tak jako tak Evropa. To je na politice dnes už nezávislý a neúprosný zákon moci peněz. Jen v sropnu 2010 americké ministerstvo spravedlnosti uložilo pokutu 298 milionů dolarů bance Barclays za obchodování se zeměmi, které jsou pod sankcí Spojených států , včetně Íránu .

NYT: U.S. Rules Bar Banks That Violate Iran Sanctions ZDE

"V současné době čelíme totální hospodářské válce a musíme být kompletně připraveni," řekl guvernér íránské národní banky Mahmúd Bahmani na konferenci o islámském bankovnictví koncem srpna 2010. Írán prozatím převedl svá aktiva z evropských bank a zmrazil evropské vklady v íránských bankách. Jen jedna z největších íránských bank, banka Saderat , která je jednou z několika íránských bank na černé listině Spojených států na základě podezření z transferu peněz pro íránský jaderný program, zadržela evropská aktiva v hodnotě přibližně 432 milionů dolarů. Islámská republika bude muset hledat alternativy v Asii a na Středním východě. Americké či evropské seznamy "osy zla" neodradily Od obchodu s Kubou, ale i s Íránem ani Španělsko či Švédsko. Evropa, stejně jako Rusko, přes tyto deklarace a krátkodobě fungující opatření přes všechno vsadily namísto výhrůžek na udržování křehkého příměří a výhodného ekonomického styku s Íránem. Čím více íránských vkladů v evropských bankách, tím menší pravděpodobnost vojenské konfrontace s theokratickým režimem. Oficiální čísla hodnoty íránského dovozu operují přibližně 55 miliardami USD, ale skutečné číslo by mohlo být mnohem vyšší , protože mnoho transferů se odehrává v oblasti pašování a černého trhu. Evropská obchodní bilance se zbytkem světa se ve druhém čtvrtletí roku 2010 potápěla stále hlouběji do deficitu , ukázaly oficiální údaje v pátek .

EU Business: Europe's trade balance dives deeper into deficit ZDE

Čína se chystá podepsat kontrakt v hodnotě 2 miliardy USD o vybudování železniční trati v Íránu. Má to být první krok širšího plánu čínské expanze na Blízký východ a do Střední Asie. Domnělé íránské jaderné ambice nechávají jadernou Čínu v klidu - přestože je nejspíše informována vzhledem ke zbrojní spoluprácvi daleko komplexněji o íránských technologiích, než USA.

Telegraph: China to build $2bn railway for Iran ZDE

Pro Evropu by měl být nejdůležitější obchod, udržení energetické stability a bezpečnosti, než lidskoprávní intervencionismus, prosazovaný tradičně pod falešnými záminkami USA. Írán, stejně jako jiné země, má právo na rozvoj svého jaderného programu. USA a Izrael, kteří jsou nejmilitantnějšími oponenty současného íránského režimu, ztratí nejspíše zanedlouho v Evropě ekonomicko diplomatickou pozici. A nebo EU ztratí ekonomickou moc a stane se periferním regionem. Současný chaos v politických strategiích není udržitelný ani střednědobě.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.9. 2010