Generální štáb nám mohl býti ukraden

22. 7. 2010 / Karel Dolejší

Ve středu téměř s týdenním zpožděním vyšlo najevo vloupání do budovy generálního štábu. Zloději vnikli do zasedací místnosti objektu střeženého příslušníky pražské posádky a odnesli si pamětních mince z vlastnictví velitele generála Picka. K ničemu opravdu důležitému se údajně nedostali; ožehavá otázka však zní, zda se vůbec v budově něco opravdu důležitého nachází. AČR byla po léta bezkoncepčně redukována, vyřazená výzbroj vyprodávána za pár šupů ve výběrových řízeních soukromým firmám, jež ji obratem se zisky prodávaly do zahraničí; jednotky byly rušeny. Vzhledem k početním stavům, výzbroji, zásobám a aktuální míře přizpůsobení středoevropskému válčišti by při hypotetické obraně vlasti měla armáda životnost maximálně několik hodin. Nač zde vlastně máme generální štáb?

An English version of this article is in CLICK HERE

Instituce generálního štábu vznikla pruským vylepšením francouzského úřadu založeného k řízení masových jednotek revoluční armády v roce 1795. Hlavní funkcí štábu je zprostředkovat efektivní výměnu informací mezi velícím důstojníkem a podřízenými jednotkami. Česká armáda ovšem nemá žádný skutečně reálný plán nasazení v naznačeném duchu. K hypotetické obraně vlastního území její kapacity nedostačují; v rámci NATO s ní Američané počítají primárně jako se zdrojem expedičních jednotek, které jsou však nasazovány většinou po jednotlivých praporech dvou zbylých vševojskových brigád a spadají pak v operačním prostoru pod některého spojeneckého velícího důstojníka. K čemu v Praze generální štáb?

"Je pořád lepší, když jsou to zloději zvenku. Považuji za dobrou zprávu, že se nekrade na generálním štábu. Bylo by to horší, kdyby to byli zloději z generálního štábu," zhodnotil situaci premiér Petr Nečas. Po takovém prohlášení naznačujícím, že předseda vlády považuje štábní personál za potenciální zloděje, by za normálních okolností mohl očekávat hromadné skládání funkcí. Pokud Nečas neuvěřitelně netopolánkovatí a pokud dnešní vojenská krev není voda, pak zřejmě v celé věci přihlížíme nějaké složitější hře. Nečas musí při svých politických zkušenostech velmi dobře vědět, že armáda byla rušena a rozkrádána z ministerstva, nikoliv z generálního štábu. Generál Picek tajemně mlčí; do médií se vyjádřila pouze jeho mluvčí a předchůdce Šedivý.

Generální štáb nám mohl být ukraden; zloději riskovali obrovský průšvih, ztratily se však nakonec pouze čtyři pamětní mince a prestiž důstojníka zodpovědného za ostrahu objektu. Protože je ostraha v organizačním smyslu prováděna silami štábu samotného, důstojníkem v konečné instanci zodpovědným - pokud se nepletu - je generálporučík Picek osobně. Průšvih s vloupáním není tak velký, aby se kvůli němu vážně znepokojovalo NATO, ale patrně bude dost velký na to, aby notně pošramotil Pickovu pozici.

Kdyby celou situaci z povzdálí nezaujatě pozoroval nadporučík Spock, patrně by ji musel zhodnotit výrazem "fascinující".

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 22.7. 2010