Obchvat Prahy nemá a ani nemůže být nějakým drenážním systémem svádějícím toky do rezervoáru; naopak, jedná se o okružní dálnici, která má zajišťovat, aby kamion na trase ze Štětína do Terstu nemusel projet těsně pod oháňkou koně svatého Václava. Komunikace podporující vznik lokálních center mají minimálně o řád odlišnou kategorii a také směr (pražský okruh není žádný radiální sběrač!). V předmětném území je takovou iniciační trasou zejména tzv. aglomerační okruh, silnice II/101, jejíž úsek Kralupy nad Vltavou-Kladno se dlouhodobě připravuje, má přiměřenou kapacitu a vychází (byť ne dokonale) ze současné struktury osídlení. Která přirozená centra by měla severní varianta posílit, když je sitována přesně doprostřed dosud relativně volné krajiny mezi Prahou a Kralupy?

Zásadní problém je v tom, že dálnice ve vzdálenosti 5 km od souvislé zástavby Prahy vytváří jednoznačně mnohem větší tlak na expanzi urban sprawlu do tohoto "zbytkového prostoru" než varianta těsně obmykající zřetelně definovanou severní hranu města. Sám autor přiznává, že příliš velká vzdálenost vytváří mrtvé území. A zmiňovaný posun, i když se to na mapě nezdá, JE velká vzdálenost.

Ano, jedná se skutečně o otázku politickou, jak poznamenává v komentáři k článku František Řezáč. Znění této otázky ale je, zda chceme mít Prahu jako kompaktní město, využít její rezervy a potenciály, které jsou více než dostačující, nebo dovolíme její nekontrolované rozmáznutí a expanzi do okolní krajiny, vznik řídkých satelitů, kde za pár let nebude nikdo chtít žít. Ani jejich současní středočeští obyvatelé ne. Bohužel severní varianta pražského dálničního okruhu jednoznačně svědčí pro druhou možnost.