23. 5. 2007
Odpověď Zdeňku Bártovi:Moje zdroje datace evangeliíOdpověď na dotaz Zdeňka Bárty. Pramen, ze kterého jsem zejména čerpal, je český ekumenický překlad NZ, vysvětlivky v něm ale nepovažuji za součást textu NZ. K dalším pramenům: v letech 70tých a 80tých jsem měl dost času a četl si nemnoho běžně dostupných knížek, jejichž seznam by maturant se zájmem o teologická studia považoval za směšně chudičký. Uvádím zejména Svědkové času Leo Deuela a Šest legend hledá autora doc. Oldřich Králíka jako díla nikoli módní a dočasná. Odsud jsem čerpal metodu. Bez možnosti najít si či ověřit historická fakta to ovšem nešlo -- opět běžně dostupné knihy, včetně obou dvou o Kumránu -- jednu napsal i kolega pana Bárty, Stanislav Segert. |
Skromnými prostředky a s pomocí B-ží jsem se před 17ti lety, dopracoval k výsledkům, které jsou v souladu až ve shodě s nejnovějšími hodnoceními starých nálezů, například ZDE . V odkazu jsou poskytnuty závažné argumenty požadované p.Bártou včetně hodnocení komentářů k ekumenickému vydání. Relativní a absolutní chronologii evangelií, tak jak jsem ji v této době uveřejnil jsem si dal dohromady v dubnu až květnu r.1991. (Protože jsem nenašel důvod jít se vznikem některého z evangelií před rok 48/9- apoštolský koncil, měl jsem v dataci 48/9-60tá léta. Postup jsem shrnul do stručných tezí - 4 strojopisné strany bez kopií, předal jakémusi knězi a šel se starat o své prosté živobytí, bylo již na čase.). Pro absolutní chronologii mi byly vodítkem jednak datum apoštolského koncilu (obecně akceptován je rok r.48), jednak společenský kontext -- vše se odehrává za existence chrámové organisace i společnosti rozdělené na směry a sekty, ale -- žádná válka s Římany. Uvádím příklady: U Josefa z Arimatie je nutno se zmínit o jeho členství ve veleradě - zajímavé to bylo před Židovskou válkou, ale koho to zajímalo po ní?. V Mt5,13-16 je třeba autorovi zaznamenat Ježíšovu nepřímou kritiku Esejců a verš Mt 5,3 je plně srozumitelný, pokud umíte hebrejsky a nebo aramejsky a současně něco víte o Esejcích, kteří po roce 70 již neexistovali. Filón alexandrijský mohl zajímat křesťany zejména v době jeho života a života jeho bezprostředních žáků , notabene, když byl i praktikujícím znalcem halachy. Je nutno opustit neodůvodnitelnou myšlenku, že židokřesťané 1. a 2.generace byli samí nevzdělaní prosťáčci bez znalosti 1-3 jazyků slovem i písmem a bez náboženských a filozofických znalostí i to, že jednali a psali se znalostí termínů jako soupodstatnost, subordinacionismus, ba i Sancta Trinitas. Nejsem do té míry ješitný, abych dosti choulostivé otázky mé práce s texty NZ chtěl nadále diskutovat před kazateli i vědci na stránkách deníku. Nepovažuji za podstatné jestli Mk vznikl 5let před Mt nebo 4 měsíce po něm. Podstatné je, že NZ vznikl v době, ke které se hlásí, a není to snůška blábolů - buď zfalšovaná zaostalými a lstivými Židy za účelem zakrytí doopravdicky pravé indoárijské pravdy (oblíbeně zpracovávané v tomto směru jsou paradoxně texty židokřesťanských gnostiků) nebo vyprodukovaná lstivými římskými propagandisty za účelem balamucení starověkého proletariátu (viz propaganda tzv. marx-leninská) Až dám dohromady jiný historický text vycházející z více pramenů, který jsem slíbil jedné studentce, budu s poznámkovým aparátem a citacemi více pečlivý. |