Ve svém článků pan Golgo zmiňuje církev, především pak Československou církev husitskou. Proč se církev během své historie tak usilovně bránila jiné sexuální orientaci, než majoritní? Chování církve není zase tak nepochopitelné, pokud jsou nám známy biblické texty. V těchto textech se hovoří o stvoření muže a ženy Bohem. Stvoření člověka, prvních lidí tak podává směrodatnou informaci o sociologické skladbě lidské rodiny. Součástí rodiny bude už jednou provždy muž, žena a jejich potomci.

Co však s minoritou našeho obyvatelstva, která má rozdílnou představu o své budoucnosti, než o které se dočteme v biblických textech? Otázka je dosti obtížná k zodpovězení. První téma k zamyšlení je, zda je chování našich homosexuálních bližních standardní, zda je homosexuální sklon standardním chování lidského jedince. Podle stvořitelské zprávy, které se my křesťané držíme, je takové chování nestandardní.

Při posouzení homosexuality je důležité, jak chápeme stvoření světa. Pokud my křesťané chápeme stvoření celého lidstva z jediného člověka, respektive z Adama a jeho ženy Evy, potom je homosexualita nepřijatelným chováním, které porušuje Boží stvořitelský řád na tomto světě. Poněkud odlišně otázku homosexuálního chování jedince zodpoví lidé, kterým biblické texty nic neříkají. Odmítavé reakce vůči homosexuálním jedincům mohou být těmito lidmi chápány přinejmenším jako zpátečnictví.

Ve svém článku pan Golgo správně zmínil morální zodpovědnost společenství církve, ale také morální zodpovědnost úřadujícího pražského biskupa Mgr. Karla Bicana. V čem spočívá morální pochybení Karla Bicana? V tomto dávám za pravdu Fabianu Golgovi, který píše: "Karel Bican zradil své povolání, své věřící, svou ženu a děti i mladého muže, kterého se pokusil svést. (Nemluvě o tom, jak zbabělé je to snažit se přemluvit k pohlavnímu styku někoho, kdo potřebuje vaši pomoc...) Je to podvodník!"

Čtenáři určitě pochopili, že za morální pochybení v Bicanově případě považuji jeho chování, nikoliv jeho homosexuální sklon. Sklon, s tím se nic moc nedá dělat, i když i to je k diskuzi, ale morální zodpovědnost je zcela v naší "kompetenci". Mgr. Karel Bican se zpronevěřil biblickým hodnotám, kterým by měl jako biskup dostát. V biblických textech se o biskupech hovoří jako o křesťanech, kteří jsou bezúhonní, věrní své ženě, pravdomluvní, kteří mají dobrou pověst jak u věřících, tak i mezi nekřesťany, nehledě na jeho homosexuálního jednání. Tato jasně deklarovaná biblická kriteria zcela evidentně pan Mgr. Karel Bican pražský biskup nesplňuje!

Domovská církev pana Karla Bicana, což je Československá církev husitská, také není úplně bez viny. Ať už se současné církve dívají na stvořitelskou zprávu jakkoliv, přece jenom by měly být určitým společenským garantem morálního svědomí společnosti, morální odpovědnosti společnosti. Pan Mgr. Karel Bican selhal, to jistě ano, ale stejně tak selhala i jeho domovská církev, poněvadž se postavila velice laxně k této kause. A víceméně nepodnikla takové kroky, které by vedly k odvolání Karla Bicana z jeho úřadu biskupa. Nic se nezměnilo, Karel Bican je i nadále v úřadu biskupa.

Církev v současné době, v době odluky církve od státu už nemá takové výsadní společenské postavení, jaké měla v minulosti. To ovšem platí především pro USA, nebo pro Evropu, určitě musíme myslet na různorodost historického vývoje křesťanské církve v jednotlivých regionech světa. Křesťanské učení už není v současnosti pouhý soubor různorodých přikázání ke každodennímu chování celé společnosti, ale spíše možná duchovní inspirace, duchovní obohacení celospolečenského klimatu.

V okamžiku selhání pana Mgr. Karla Bicana, jako i jeho domovské církve se pravděpodobně duchovní inspirace rozpadla na tisíce malých kousků v očích nekřesťanů. Pokud bych osobně měl tu pravomoc, tak bych vyhodil pana Bicana z jeho církve takovou rychlostí, že by nejenom nestačil říct na shledanou, ale ani by za sebou nestihl zavřít dveře. Udělal bych to nikoliv kvůli jeho homosexuálnímu sklonu, ale kvůli jeho morální nezpůsobilosti. Čím může ještě dnes obohatit evropskou civilizaci křesťanská věrouka, když už ne právě morálkou?