Hillary Clintonovou samozřejmě šlechtí její smysl pro rodinnou tradici. Ale ještě více šlechtí americké demokraty, že jí umožnili samostatný růst vedle slavného manžela. Nic takového ODS Pavle Topolánkové nabídnout nehodlala a nehodlá. Má "své" lidi. Pavla Topolánková tyto důvody své kandidatury pod hlavičkou jiného politického subjektu vysvětlila mnohokrát. Naposledy paradoxně v rozhovoru v témže vydání Buchertova mateřského deníku.

Nedivím se, že komentátoři často nevědí, co jsme zač, a že namísto naší volební kampaně a konkrétní politické nabídky slyšel pan Buchert jen "kňourání o manželských problémech", jak se s chutí vyjádřil. O čemkoliv jiném totiž jeho kolegové psali jen velmi neradi. Tato novinářská poťouchlost se netýká jen nás. Kromě několika mediálních oblíbenců se kandidáti před volbami vždy setkávají s otázkami na soukromý život, případně na nejrůznější aféry, které před každými volbami rostou jako houby po dešti. Jen zcela ojediněle jsou tázáni na své konkrétní nabídky pro voliče. Po volbách jim je pak týmiž novináři vyčteno, že o nich nemluvili a že jsou neuchopitelní a nedefinovatelní.

Často mívám pocit, že neznalost faktů a nevědomost patří k základním personálním předpokladům našich žurnalistů. Poctivá práce a vědomost by totiž patrně byly na překážku honbám za senzacemi. Ty nedají příliš mnoho práce a lépe se prodávají. V tomto se tedy mnozí naši novináři chovají velmi "racionálně".

Tak tedy znovu a speciálně pro pana Bucherta a jemu podobné, nevědomé -- Politika 21 vznikla před necelými třemi měsíci a jde o liberální politickou stranu. Slovo "liberální" znamená, že svoboda člověka je pro nás hodnotou nejvyšší. Ale aby nedošlo k omylu -- mluvíme-li o svobodě, mluvíme jen o jedné straně mince. Tou druhou je odpovědnost. A my máme na mysli především odpovědnost politiků, na kterou řada z nich už dávno zapomněla. Z našeho programu to vyčte i malé dítě. Přesto pan Buchert píše, že neví, ve které části politického spektra se nacházíme. Ale pro nás je, se vší úctou k panu Buchertovi, mnohem podstatnější, že to vědí voliči - v případě jím kritizované Pavly Topolánkové dokonce více jak 9% z nich. Pavla Topolánková neprohrála. Prohráli ti, kteří ji celou dobu předvolební kampaně představovali jako zoufalou manželku, které nejde o nic jiného než o pomstu.

Autorka je předsedkyně strany "Politika 21" a poslankyně Evropského parlamentu.