19. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2006

Polétavý prach nám zkracuje život. Jak moc a proč?

Znečištění ovzduší prachem a přízemním ozónem v průměru každého z nás připraví o devět měsíců života. Experti odhaduji, že jen v Evropské unii každoročně předčasně umírá na následky znečištění ovzduší asi 370 000 tisíc lidí. Samotný polétavý prach v zemích EU podle odborníků snižuje hrubý domácí produkt každoročně asi o 80 miliard euro. Jak velké ekonomické škody má na svědomí polétavý prach v Česku a kolik lidí tu předčasně zabíjí jsem nezjistil. Podle názoru Světové zdravotní organizace (WHO) ale koncentrace polétavého prachu běžné v českém ovzduší představují značné riziko pro lidské zdraví.

Není prach jako prach

Zdravotních účinky polétavého prachu jsou zkoumány už po desetiletí. Při hodnocení vlivu prachu na zdraví člověka činí problémy značná variabilita jeho vlastností způsobuje, a proto je klíčové pro stanovení zdravotních rizik a zavedení regulačních stanovit, jak nebezpečný je prach určitého složení či z konkrétního zdroje. Výsledky medicínských studií ukazují, že může být velmi podstatný rozdíl ve zdravotním účinku rozdílných druhů prachu. Není jedno jestli při procházce přírodou člověk vdechuje větrem zvířená a obroušená zrníčka půdy ze zoraného pole nebo jestli je nucen vdechovat na Václavském náměstí drobné sazičky z dieselových motorů, kterými ovzduší v centru Prahy zamořují desetitisíce automobilů valících se po severojižní magistrále.

Podle výsledků epidemiologických studií třeba soustředit pozornost zejména na procesy spalování, např. domácí topeniště, kotelny, teplárny a elektrárny, hutě či spalovny odpadů, automobily a letadla. Částice prachu vzniklé spalováním mají poměrně velký povrch a obsahují často i řadu nebezpečných sloučenin jako jsou třeba polyaromatické uhlovodíky nebo těžké kovy.

Jako zvláště nebezpečné byly vyhodnoceny prachové částice unikající z dieselových motorů, což má značný význam i pro Českou republiku, kde se bohužel v posledních letech zvyšuje podíl automobilové dopravy na znečištění ovzduší, zejména v hustě obývaných oblastech. V Česku roste významně i objem nákladní automobilové dopravy (včetně tranzitu kamionů) a vzhledem k poloze naší země uprostřed Evropské unie může tento trend představovat i vážnou hrozbu do budoucna. V tomto ohledu je za negativní trend možné označit i to, že stoupá množství dieselových motorů v osobních automobilech a že automobilky vkládají velké sumy do reklamy na vozy s dieselovými motory. Automobily s dieselovými motory, ale na rozdíl od vozu poháněných bezínem nemají katalyzátor, který by snižoval množství nebezpečných zplodin ve výfukových plynech.

Jak nám prach škodí?

Na základě desítek vědeckých studií byla v 80. letech 20. století odvozena tzv. funkce dávka-odpověď, která umožňuje odhadnou vztah mezi koncentrací prachu v ovzduší a úmrtnosti. Výzkumy v nejrůznějších zemích světa prokázaly souvislost mezi průměrnou denní koncentrací prachu v ovzduší a vyšší nemocností následující den. U astmatiků byl zjištěn vliv rostoucí koncentrace prachu na zhoršení příznaků nemoci a na růst užívaní léků. U dětí existuje také významný rozdíl v úmrtnosti na pneumonii v závislosti na průměrné roční koncentraci prachu v ovzduší. Řada studii prokázala i synergický efekt působení polétavého prachu a oxidů síry, s nímž mělo bohatou zkušenost i komunistické Československo, kde bylo sirnaté hnědé uhlí těžené v Podkrušnohoří významným palivem v domácnostech i v neodsířených a špatně odprášených elektrárnách a teplárnách.

Praha - nejprašnější evropské velkoměsto

Znečištění ovzduší prachem je bohužel v Česku značně vysoké. V rámci projektu Čisté ovzduší pro Evropu (CAFE - Clear Air For Europe) provedla holandská Agentura pro hodnocení životního prostředí porovnání čistoty ovzduší asi ve 30 velkých evropských městech. Z hlediska znečištění ovzduší polétavým prachem vyhodnotila jako vůbec nejhorší situaci v Praze, přičemž na do podobné kategorie měst-špindírů patří třeba Turín, Řím nebo Barcelona. Naopak jako zdaleka nejčistší bylo naopak vyhodnoceno ovzduší švédského Stockholmu a poměrně dobrá situace je též třeba v Helsinkách, Birminghamu či Paříži.

Problémy se znečištěným ovzduším však nás nemá jen Praha, neboť podle oficiálních statistik bylo v roce 2003 v pěti městech s překročenou roční průměrnou koncentrací polétavého prachu vystaveno nadlimitním hodnotám znečištění 83% obyvatel. V lednu 2005 vstoupilo v platnost zpřísnění normy Evropské unie pro znečištění ovzduší prachem a mnohá česká města stačila už koncem března vyčerpat celoroční kvótu dní, kdy smí být překročen denní limit PM10 (50 mikrogramů/m3).

Existuje "bezpečná" koncentrace prachu?

Hodnocení zdravotního rizika v minulosti vycházelo u polétavého prachu z přesvědčení, že lze nalézt "bezpečnou" koncentraci škodliviny, která nezpůsobuje žádné nežádoucí účinky. Na této teorii tzv. "prahového působení" bylo založeno vyhlašování i hygienických limitů, které vytvářelo ve veřejnosti představu, že pokud není překročena limitní koncentrace škodlivin, nemá znečištění ovzduší vliv na zdraví.

V roce 2004 však Světová zdravotní organizace (WHO) konstatovala, že ani nejnovější epidemiologické studie nebyly schopné jednoznačně stanovit prahovou hodnotu pro polétavý prach. Prokazují naopak existenci nežádoucích účinků i pro hodnoty znečištění, které v minulosti nebyly zkoumány. Ve stanovisku WHO se uvádí, že "pojem prahové hodnoty je spíše iluzorní ... neboť nevyhnutelně existují hluboké rozdíly v individuální senzitivitě". Proto WHO doporučuje místo stanovování limitů znečištění používat závislost mezi koncentrací, které jsou obyvatelé vystavení, a reakcí organismu, která může být u odlišných skupin obyvatel různá. S obdobnou koncepcí "bezprahového účinku" škodlivin mají už odporníci zkušenosti, neboť je užívána pro hodnocení rizika onemocnění rakovinou, kde je počítána pravděpodobnost onemocnění klesající s velikostí expozice.

WHO nyní i pro polétavý prach považuje podobnou závislost mezi expozicí a účinkem za lepší základ pro přijímání opatření k regulaci kvality ovzduší než pohodlné spoléhání na "bezpečné" koncentrace. WHO konstatuje významné dopady na zdraví lidí (včetně výrazného zkrácení průměrné délky života) i v případech, kdy limitní hodnota znečištění není překročena. Experti Světové zdravotní organizace došli k závěru, že snižování znečištění ovzduší i pod současnými normami bude mít za následek zlepšení zdraví obyvatel. Převedeno do každodenní praxe to naopak znamená, že ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel může vést i výstavba nového zdroje polétavého prachu (např. parkoviště, silnice, spalovny, elektrárny, slévárny atd.), která nepovede k překročení stávajícího hygienického limitu.

WHO proto vládám doporučuje, aby se intenzivně věnovaly snížení úrovně znečištění ovzduší, protože povede ke zlepšení zdraví lidí, včetně výrazného prodloužení průměrné délky života. A to dokonce i v oblastech, kde je dnes znečištění silně pod limitem pro polétavý prach stanovený Evropskou unií.

Existuje celá řada dobrých příkladů toho, že lze v poměrně krátké době podstatně zlepšit ovzduší města. Třeba americká Atlanta kvůli letní olympiádě v roce 1996 zavedla komplex opatření, který poměrně rychle snížil znečištění ovzduší a prokazatelně zlepšil i některé indikátory zdravotního stavu. Doufejme, že se podobnými příklady dají brzy inspirovat i radní českých a moravských měst.

Co je polétavý prach?

Jako polétavý prach jsou obvykle označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší svou velikostí i chemickým složením i původem. Lidé jsou polétavému prachu vystaveni zejména vdechováním znečištěného ovzduší. Ukládání částic v dýchacím ústrojí je závislé jak na jejich velikosti, tak i na způsobu dýchání. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5 až 10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí.

Zdravotní vlivy polétavého prachu

Účinky krátkodobého působení: zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic, nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém, zvýšení spotřeby léčiv, zvýšení počtu hospitalizací, zvýšení úmrtnosti.

Účinky dlouhodobé působení: snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, růst onemocnění dolních cest dýchacích, zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic, snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění).

Jde u upravenou verzi článku, který byl publikován v časopise EKO - ekologie a společnost.

Ambrozkovo ministerstvo obhajuje zachování špinavého vzduchu pro Česko ZDE

Návrh nové odpadové legislativy Evropské unie je vážnou hrozbou pro české životní prostředí ZDE
Zpravodaj STUŽ ZDE
Zpravodaj Zeleného kruhu ZDE
Google na téma "polétavý prach" +Šuta ZDE

autor je odborný konzultant STUŽ v oblasti ekologických a zdravotních rizik

                 
Obsah vydání       19. 4. 2006
19. 4. 2006 Může být mezinárodní právo efektivní?
19. 4. 2006 Jak dlouho bude trvat, než ČR schválí zákaz kouření ve veřejných místnostech? Jan  Čulík
19. 4. 2006 Amerika se setkává s novou supervelmocí
19. 4. 2006 Miliony uprchlíků jsou skryté oběti západní "války proti terorismu", varuje OSN
19. 4. 2006 Hořící skládky jsou symbolem principů naší společnosti Boris  Cvek
19. 4. 2006 Komise EU přiznala "nejistotu nad GM potravinami"
19. 4. 2006 Labe Petr  Kukal
19. 4. 2006 Přibližuje se svět jaderné válce? Mojmír  Babáček
19. 4. 2006 Jaké mají platy rozhlasové hvězdy z BBC
19. 4. 2006 Polétavý prach nám zkracuje život. Jak moc a proč? Miroslav  Šuta
19. 4. 2006 Pohled na volby 2006 a Írán Michal  Rusek
19. 4. 2006 Michael  Marčák
19. 4. 2006 Komedie plná omylů aneb Ústavní soud znovu o nájemném Stanislav  Křeček
19. 4. 2006 Aprílová lež redakce Práva Štěpán  Kotrba
18. 4. 2006 MfD: Aby bylo jasno Oldřich  Průša
18. 4. 2006 Michael  Marčák
18. 4. 2006 Británie chce zabezpečit imunitu státních úředníků obviněných z mučení britských občanů
18. 4. 2006 ČRo 6: Otázky jsou důležitější, než odpovědi Štěpán  Kotrba
18. 4. 2006 Čulíkovy znaky demokracie Štěpán  Kotrba
18. 4. 2006 Michael  Marčák
18. 4. 2006 Bombardování, které by se nevyplatilo
18. 4. 2006 Má "krampolizace" ČSSD i své klady? Pavel  Pečínka
18. 4. 2006 Facka české justici Zdeněk  Jemelík
12. 4. 2006 Hospodaření OSBL za únor a březen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce