2. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 12. 2004

Muslimové v západní společnosti

Jak reagují mladí muslimové na život v západní společnosti? Deník Guardian uspořádal diskusi se 103 mladými muslimy z nejrůznějších sociálních vrstev, kteří žijí v Británii. Domníváme se, že myšlenky z této diskuse mohou být zajímavé i pro českou společnost, která většinou nemá s cizími vlivy tohoto druhu bližší zkušenost a definuje se vůči nim většinou defenzívně. Reportérka Madeleine Buntingová shrnula celkový dojem z debaty.

103 britských muslimů, kteří se účastnili debaty v deníku Guardian, lzde charakterizoval jako úspěch dvou desetiletí integrační politiky: většinou pocházejí z velmi chudých poměrů, v Británii mají možnost studovat na vysoké škole, anebo pracují v nejrůznějších profesích - jako účetní odborníci, farmaceuti, sociální pracovníci, novináři, státní úředníci, právníci, zdravotní sestry, podnikatelé. Kromě toho, že dosáhli podstatných akademických a kariérních úspěchů, je pro ně jejich víra mocnou motivací sociálního svědomí: většina muslimských účastníků této diskuse věnuje velkou část svého času dobrovolné činnosti v komunitních organizacích a v politických akcích.

Je to generace, v níž došlo ke klíčovému obratu: jsou to mladí lidé, jimž se dostalo kvalifikace a vzdělání, které jejich rodiče neměli, aby byli schopni vypovídat o svých zkušenostech. A jejich zkušenosti budou mít stále větší mezinárodní rezonanci: pro tyto mladé lidi nejsou obě civilizace - islám a Západ - abstraktními pojmy, ale vlivy, s nimiž se musejí v životě potýkat každý den. To, jak hlasují, jak se oblékají, s kým se přátelí, s kým uzavírají sňatek, to vše je ovlivňováno kompromisem mezi islámskou a západní civilizací, a to v době kdy jsou mezinárodně tyto obě civilizace kladeny do ostrého konfliktu.

Tito muslimové otevírají novou kapitolu v sloižité britské historii rasových vztahů a multikulturalismu. Vzniká z toho otázka, jak si poradíme s politickou totožností, založenou na náboženské víře. Řešení musí přijít z Evropy.

Během diskusí byly okamžitě zjevné dvě důležité věci. První z nich byla rozmanitost tohoto shromáždění: lidé pocházejí ze západní Afriky, z Blízkého východu, z Pákistánu, z Bangladéše, z Maroka, z tureckého Kypru, přitomni byli i angličtí konvertité k islámu.

Druhým důležitým rysem bylo, jak silně chtěli všichni přítomní diskutovat. Je to generace, která s potěšením nese svou silnou odpovědnost. Všichni jsou si vědomi toho, že je především motivuje v Británii úsilí o spravedlnost pro marginalizovanou, chudou a špatně na veřejnosti zastoupenou komunitu, která se stále více ocitá ve stavu obležení.

Účastníci diskuse si byli dobře vědomi, že jsou produktem polarizované generace. Na každého přítomného diskutujícího existují v Británii tisíce mladých muslimů, kteří buď pracují v špatně placených manuálních zaměstnání, anebo jsou nezaměstnaní. Podle statistik je nyní známo, že 36 procent britských muslimů odchází ze školy bez jakýchkoliv studijních výsledků a pětina 16 - 24-letých muslimů v Británii je nezaměstnaná. Čtyřicet procent britských muslimů pracuje v špatně placených manuálních zaměstnáních a sedmdesát procent dětí z Bangladéše a Pákistánu žije v chudobě. V Británii dospívá celá jedna muslimská generace - třetina všech muslimů v Británii je mladší 15 let - se silnou zkušeností sociální deprivace.

Chudoba muslimů v Británii byla hlavním tématem diskuse. Mnoho účastníků ji definovalo jako selhání své vlastní komunity. Mnozí debatéři byli ostře sebekritičtí, hovořili o tom, že muslimové mají minimální vzdělávací ambice, a hlavně nejsou schopni se dát dohromady a zlepšit své postavení - jsou v tomto smyslu daleko neschopnější než je židovská a indická komunita.

Účastníci zápasili s potřebou definovat "základní otázky", na nichž by se mohli sjednotit. Jedna odpověď zněla: Palestina, Irák a "muslimské hodnoty". Neustále se kruhovitě vracela jedna otázka, pokoušející se definovat ony "muslimské hodnoty". Hovořilo se o tom, zda může existovat "britský islám" - zda je možné, aby se islám přizpůsobil, anebo zda musí navždy zůstat neměnný.

A aby to bylo ještě složitější, od této generace se očekává, že vysvětlí svou náboženskou víru světské společnosti, která už dávno ztratila jakýkoliv zájem o Boha, anděly, proroky či posvátné knihy. Co to znamená "dávat Bohu ve všem přednost", jak jeden účastník debaty definoval příspěvek britských muslimů vůči britské společnosti. Často na otázky, o nichž muslimové nechtějí diskutovat (homosexualita či potraty - islámský konsensus zní, že není o čem mluvit) či role žen (proč se nás na to pořád ptají, stěžují si) odpovídá víra. To ovšem jen prohlubuje nedorozumění ze strany nemuslimů. A z toho pak pramení otevřené nepřátelství. Dáte-li dohromady zbožného muslima a zbožného křesťana, pravděpodobně se neshodnou, ale budou schopni pochopit většinu z toho, co druhý říká o své náboženské víře. Britská společnost je ale světská a náboženským postojům vůbec nerozumí - a břemeno, aby vysvětlili své postoje, nesou právě věřící.

Tito mladí muslimové neplní teorie o postupné sekularizaci přistěhovalců - jsou často zbožnější než jejich rodiče a jsou daleko asertivnější než byli oni ohledně své víry a jejích požadavků. Polovina britských muslimů se modlí pětkrát denně, 80 procent z nich se modlí alespoň jednou denně. Britští muslimové chtějí, aby britská společnost veřejně tolerovala jejich víru - aby měli možnost v práci se modlit a aby v Británii pro občanské případy bylo lze u soudu uplatnit právo šaria - pokud jeho tresty neporušují britské trestní právo. Tito muslimové se nepřizpůsobují předchozím vzorcům migrace a kulturní asimilace a "válka proti terorismu" je radikalizuje a vede je k angažmá v celé řadě politických aktivit - od boje za lidská práva až po podporu radikální svaté války.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       2. 12. 2004
2. 12. 2004 Kučma je ochoten rozpustit vládu
2. 12. 2004 Čína: "Zázračný lékař" chirurgicky léčí dosud neléčitelná zranění mozku a páteře
3. 12. 2004 Británie: Levicový poslanec vysoudil vysoké odškodné
2. 12. 2004 "Komisař Aaronovich"
2. 12. 2004 Vzkaz Mlynářovi: Chceme širokopásmový internet bez DPH!
2. 12. 2004 Ministr slepec, milenka a veřejný zájem Jan  Čulík
2. 12. 2004 BBC má snížit svůj programový rozpočet o 15 procent
2. 12. 2004 Ideologie Bohumil  Kartous
2. 12. 2004 Michael  Marčák
2. 12. 2004 Muslimové v západní společnosti
2. 12. 2004 Jak byste popsali svou totožnost?
2. 12. 2004 Jak ovlivňuje situaci britských muslimů "válka proti terorismu"?
2. 12. 2004 Diskriminuje islám ženy?
2. 12. 2004 Jak mohou věřící žít v nenáboženské společnosti?
2. 12. 2004 Tiché setkání 2. 12. u sv. Václava v Praze a Olomouc mrtvých Michal  Rusek
2. 12. 2004 Michael  Marčák
2. 12. 2004 Žena roku 2004? Jiří  Kratochvíl
2. 12. 2004 Dealeři nebo lékaři? Pacienti nebo feťáci? Dušan  Dvořák
2. 12. 2004 Množství užívání léků v ČR klesá
2. 12. 2004 Alain Juppé odsouzen ke 14 měsícům vězení a 1 roku nevolitelnosti Josef  Brož
1. 12. 2004 Ukrajinský parlament projevil Janukovyčovi nedůvěru
2. 12. 2004 Ukrajinská rozprávka Matúš  Holý
2. 12. 2004 Ukrajina na križovatke Adrian Peter Pressburg
2. 12. 2004 Legitímnosť proruskej Juho-východnej republiky Jana  Pokorná
2. 12. 2004 Poľsko nevládze financovať vojenskú misiu v Iraku Jakub  Topol
2. 12. 2004 Vznikl mediálně analytický server
1. 12. 2004 Skutečná vyjednávání o ceně Ukrajiny se dějí mezi Bushem a Putinem
30. 11. 2004 Jsou Laughland a Raimondo objektivní?
1. 12. 2004 Levice není mrtva Michael  Kroh
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce